Chrlice

• text
• foto
• mapa

Názvy podle vybraných jízdních řádů:

(1912) Chirlitz-Turas
(1918) Chrlice-Tuřany
(1938) Chrlice
(1940) Chirlitz – Chrlice
(1952) Chrlice
(2012) Brno-Chrlice

Se zahájením provozu na přerovské trati v roce 1869 byla otevřena stanice Tuřany - dnešní Chrlice. Nesla pouze německý název Turas, později Chirlitz-Turas.

Původní kolejiště stanice odpovídalo dispozicím většiny stanic na této trati. Tvořily ho dvě dopravní koleje a na opačné straně od výpravní budovy byla jedna manipulační kolej se skladištěm.

Z prostoru naproti nádraží (na dnešní ulici Obilní) vedla úzká dráha o rozchodu 600 mm k nákladišti v prostoru dnešního kolejiště. Ve 20. letech se jako majitel uváděl tesařský závod (tesárna) Josefa Krejčího, ve 30. letech pak výrobna ševcovských kopyt (kopytárna) bratří Bejblů.

Při náletu dne 18. 4. 1945 byla poškozena výpravní budova.

V polovině 60. let došlo k několika změnám v souvislosti s výstavbou velkokapacitního sila poblíž stanice. Zaústění nové vlečky sila na sokolnickém zhlaví si vyžádalo přestavbu kolejiště stanice. Manipulační kolej (pravděpodobně i kolej z kopytárny) a skladiště byly zlikvidovány a na uvolněném prostoru směrem k ulici Obilní byly zřízeny čtyři nové koleje, z toho jedna byla dopravní a tři tvořily předávací kolejiště vlečky. To si vyžádalo v roce 1966 i rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení. Zůstalo zachováno elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení, do kterého byly zahrnuty nové koleje, byl instalován nový řídící přístroj a nové stavědlové přístroje. Stanice byla vybavena světelnými návěstidly. Světelná návěstidla postupně obdržely i hradlo Otmarov a hláska Brněnské Ivanovice.

V 70. letech byla vybudována nová vlečka velké panelárny podniku Prefa, zaústěná na sokolnickém zhlaví do staniční koleje č. 4. V souvislosti s nárůstem objemu posunu byla v roce 1975 ve stanici vybudována pěší lávka nad kolejištěm.

Koncem 70. let (cca od roku 1978) byly na odvratné koleji vlečky Prefa přechodně odstaveny vyřazené parní lokomotivy, např. 475.171, dvě 433.0 či poškozená veselská 556.0211, která byla účastnicí tragické srážky osobního a nákladního vlaku mezi stanicemi Hradčovice a Kunovice dne 11.11.1977.

V 80. letech existoval projekt na přestavbu stanice: obsahoval rekonstrukci výpravní budovy, rozšíření kolejiště směrem ke stromořadí u ulice Obilní a zřízení předávacího kolejiště pro vlečky na sokolnickém zhlaví. K realizaci projektu však nedošlo.

Před rokem 1989 občas dojížděly do stanice ucelené vlaky ložené štěrkopískem určené k vykládce na vlečce Prefa. K ojedinělým jízdám ucelených vlaků s obilninami k vykládce nebo nakládaných na vlečce Sila dochází dodnes. Dnešní názvy vleček jsou RAVEN CZ, a.s. (dříve Prefa) a NAVOS, a.s. – vlečka Chrlice (dříve Silo), která odbočuje z vlečky RAVEN CZ.

Kolejiště je tvořeno čtyřmi staničními dopravními kolejemi (č. 3, 1, 2, 4) a tříkolejným odevzdávkovým kolejištěm vleček Prefy a Sila (koleje č. S6, S8 a S10 + kolejová váha).

Ačkoli jsou Chrlice od 26.11.1971 jednou z brněnských městských částí, dlouho zůstával název stanice Chrlice. V pátek 9.12.2012 proběhlo slavnostní přejmenování stanice na Brno-Chrlice, úředně vešla tato změna v platnost v neděli 11.12.2012, kdy začal platit nový jízdní řád. Byla to jediná stanice na území města Brna, která dosud nenesla název statutárního města ve svém názvu. K přejmenování stanice přispěla aféra z počátku roku 2012, kdy nespokojení cestující poukazovali na to, že si z Chrlic nemohou koupit zlevněnou jízdenku ČD Promo, která nabízela levné cestování mezi Brnem a Prahou. Změnu názvu inicioval tehdejší primátor města Brna a město následně o změnu oficiálně požádalo.

Nejkrásnější nádraží ČR 2014

V první a druhé dekádě 21. století proběhla v několika krocích rekonstrukce kolejiště stanice:

• 2005 ... rekonstrukce sokolnického zhlaví
• 2013 ... rekonstrukce brněnského zhlaví
• 2016 ... rekonstrukce výhybek č. 7 a 8 a přejezdu na brněnském zhlaví
• 2017 ... rekonstrukce 3. staniční koleje

Dále v období 11/2010-6/2011 proběhla kompletní rekonstrukce výpravní budovy. I díky ní se Chrlice staly v roce 2014 vítězem soutěže Nejkrásnější nádraží ČR. V této souvislosti je také často zmiňována místní kuriozita - dřevěná stavba perníkové chaloupky s pohádkovými postavami v parčíku u výpravní budovy. Chaloupka vznikla jako výzdoba u příležitosti desátého všesokolského sletu v roce 1938.

Ze vzpomínek Jiřího Kotrmana:

Svoji „kariéru“ výpravčího jsem začínal ve stanici Chrlice o letních prázdninách 1978. Bylo to tenkrát náročné pro náčelníka stanice i pro kmenové výpravčí, protože jsme tam byli současně čtyři zácvikáři na výpravčí. Tzv. „autorizaci“, tj. praktickou odbornou zkoušku na výpravčího, jsem úspěšně složil dne 8. 8. 1978. Následně jsem v této stanici 13. 8. 1978 odsloužil svou první samostatnou směnu jako výpravčí.

V zácviku jsem byl u výpravčí – ženy. Při služebních telefonních hovorech, kterých bylo za směnu několik desítek, jsem se jako zácvikář musel představovat příjmením výpravčí, u které jsem byl v zácviku. Často se mi tak stávalo, když jsem si nedával pozor, že jsem se tímto ženským příjmením automaticky představoval i při soukromých telefonních hovorech doma.

V roce 1978 byly, z důvodu vysoké poruchovosti motorových lokomotiv řady T 478.3 „brejlovců“, znovu nasazovány na některé osobní vlaky na trati Brno – Přerov parní lokomotivy řady 475.1 „šlechtičny“. Později se zde objevily i muzejní stroje – zelená 475.1142 a modrý rekordní „albatros“ 498.106. Jednou jsem měl štěstí, že při ranním křižování osobních vlaků Os 4004 a Os 4005, byly tyto vlaky vedeny právě těmito barevnými muzejními stroji. Pohledu na ranním sluncem krásně nasvícené barevné a mohutné lokomotivy jsem se nemohl nasytit, a tak jsem dal těmto osobním vlakům asi tři minuty zpoždění, než jsem je s těžkým srdcem vypravil na jejich další cestu. Tento zážitek se mi však vryl do paměti na celý život.

Jednou večer jsem marně očekával přijatý osobní vlak ze Sokolnic. Už uplynulo více než čtvrt hodiny od očekávaného příjezdu a vlak stále nejel. Teprve asi s půlhodinovým zpožděním pomalu vjížděl do stanice netrpělivě očekávaný vlak v čele s parní lokomotivou 475.120. Od lokomotivní čety jsem se dozvěděl, že se lokomotivě při jízdě opakovaně otevíraly dýmniční dveře, které se jim nakonec podařilo provizorně upevnit.

V roce 1978 byl aktivován reléový poloautoblok v úseku Chrlice – výhybna Komárov – Brno hlavní nádraží. Ten měl zpočátku i své „mouchy“. Někdy se po odhlášce neuvolnil prostorový oddíl, nerozsvítila se bílá kontrolka „Volnost tratě“ a nešla postavit následná vlaková cesta. Někdy se používalo nedovoleného a ne zrovna bezpečného „drastického“ způsobu odstranění tohoto problému. Otevřel se kryt reléové skříně, vzaly se nůžky, které se předtím z důvodu izolace řádně a pečlivě obalily hadrem, ty se přiložily k tomu správnému kontaktu – ozvala se rána, zajiskřilo to – a zařízení bylo rázem v základní provozuschopné poloze.

V roce 1978 jsem měl na Silvestra naštěstí denní směnu, proto jsem prožil v klidu domova divokou silvestrovskou noc, kdy sloupce teploměrů prudce klesaly o několik desítek stupňů dolů. Následné uhelné prázdniny jsem využil jako vysokoškolský student k žádoucímu přivýdělku a sloužil jsem jako výpravčí. Při jedné klidné noční směně jsem se probíral hromadou starých papírů a přitom jsem narazil na více než deset let starou revizní knihu č. 1, do které zapisovaly kontrolní orgány svá zjištění a závady. Při listování jsem narazil na kouzelný, decentní, ale stručný a výstižný zápis dopravního kontrolora: „Při noční kontrole byla v dopravní kanceláři přistižena nedostatečně oblečená výpravčí a další nepovolaná osoba.“

Organizace provozu + zabezpečovací zařízení:

Ve stanici jsou dvě úrovňová nástupiště (u koleje č. 1 a 3).

Stanice je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením se světelnými návěstidly. V dopravní kanceláři je řídící přístroj RANK s vazbou na stavědla St 1 a 2 se stavědlovými přístroji vzor 5007 doplněnými kolejovými deskami. Na každém stavědle slouží jeden signalista.

Ve dnech 8. 5. – 1. 6. 2005 bylo v rámci rekonstrukce traťové koleje Sokolnice - Chrlice rekonstruováno zabezpečovací zařízení St 1 na sokolnickém zhlaví včetně vleček. Mechanické přestavníky výměn zde byly nahrazeny elektromotorickými a došlo k rekonstrukci stavědlového přístroje (výměnové páky byly nahrazeny řadiči). Pro vytvoření závislosti vlečkových výhybek byly použity elektromagnetické zámky. Ve dnech 10.-27.9.2013 došlo k podobné úpravě i v obvodu St 2 na brněnském zhlaví.

Mezi Chrlicemi a Sokolnicemi je hradlový poloautomatický blok s traťovými souhlasovými hradly. Dříve zde bylo také hradlo Otmarov, k jehož zrušení došlo zřejmě koncem 80. let (v roce 1987 se v pomůckách uvádí s tím, že je mimo provoz). Otmarov existoval jako hláska už za první republiky (doloženo v roce 1935). Zřejmě začátkem 50. let v souvislosti s vybudováním vlečky do rozvodny bylo telefonické dorozumívání nahrazeno hradlovým poloautomatickým blokem, aby bylo možno zabezpečit napojení nové vlečky, a Otmarov se stal hradlem. Vlečka (současný název E.ON Česká republika, s.r.o. rozvodna Sokolnice) odbočuje na širé trati v km 12,896 - odbočná i odvratná výhybka jsou uzamčeny výměnovými zámky a výsledný klíč je držen v řídícím přístroji v Sokolnicích, odkud se provádí obsluha této vlečky bez uvolnění traťové koleje. Přestože mezi stanicemi Chrlice a Sokolnice je v provozu hradlový poloautoblok, vzhledem k blízkosti rozvodny nebyla zajištěna jeho potřebná spolehlivost a při souběžné obsluze traťového zabezpečovacího zařízení byly jízdy vlaků zabezpečovány telefonickým dorozumíváním. Tento stav trval minimálně na přelomu 70. a 80. let minulého století. Dnes jsou jízdy vlaků zabezpečovány pouze hradlovým poloautomatickým blokem. Mezi stanicemi Chrlice a Sokolnice není žádný železniční přejezd.

Telefonické dorozumívání mezi Chrlicemi a Hlavním nádražím nahradil v roce 1978 reléový poloautomatický blok. Hláska Brněnské Ivanovice se tak změnila na hradlo, které fungovalo až do svého zrušení začátkem 90. let. Po skončení dlouhodobé výluky na Hlavním nádraží a tohoto úseku zde bylo k 15. 12. 2019 aktivováno automatické hradlo typu AH-ESA-07 s oddílovými návěstidly, které rozdělují mezistaniční úsek na dva traťové oddíly. Tato oddílová návěstidla jsou umístěna v blízkosti bývalého hradla Brněnské Ivanovice. Nachází se zde čtyři zabezpečené železniční přejezdy:

• km 6,006 ... ulice Kaštanová v Brněnských Ivanovicích (u bývalého hradla a zastávky)
• km 7,075 ... polní cesta v Holáskách
• km 7,390 ... ulice Rolencova v Holáskách (u bývalé zastávky)
• km 8,506 ... silnice u chrlického St 2

Použité a doplňující zdroje:
- Stavba příjezdní silnice k nákladišti (příjezd do závodu Krejčího) v Chrlicích-Tuřanech (Moravský zemský archiv, fond H 685, ka 1344-177)
- Leštinský, M. Cukrovarská dráha Brno – Přerov a Nezamyslice – Šternberk. Corona, Praha, 2020.
- Kůrka, J. Rekonstrukce viaduktu. Chrlické oko, č. 9/2003.
- Kůrka, J., Hökl, L. Rekonstrukce mostu v Brně Chrlicích, km 8,172 trati Brno - Přerov. Sborník příspěvků konference Železniční mosty a tunely 2004.
- statistické přehledy vleček

(6/2021)