Vlečky z Králova Pole

úvod | Královopolská strojírna a AŽD | Teplárna a Cihelna | Benzina | Montursdepot ad. | Dopravní podnik | Montážní základna

• text
• foto
• mapa

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1969) Dopravní podnik města Brna
(2001) Dopravní podnik města Brna, a.s.
(2003) Město Brno

Když bylo k 30. 6. 1969 zrušeno propojení brněnské tramvajové dráhy a železnice v prostorách bývalého černovického nádraží líšeňské dráhy, zůstalo v provozu pouze jediné spojení mezi železnicí a tramvajovou sítí DPMB: na vlečce brněnského výstaviště prostřednictvím spojky na Křížové ulici. Silně vytížená vlečka BVV byla brněnským dopravním podnikem využívána hlavně po dopravu nových tramvají z pražského ČKD, které sem dojížděly na plošinových vagonech. Pro dopravu dalšího potřebného materiálu hlavně pro vrchní stavbu však již vlečka kapacitně nedostačovala. Materiál pro vrchní stavbu nebylo možné dále v areálu výstaviště skladovat.

Proto bylo ještě téhož roku přistoupeno ke stavbě nového propojení sítě pouličních drah a železnic v prostoru nového královopolského nádraží. Tramvajová kolej byla do prostoru vlečky přivedena z existující smyčky před budovou nádraží, vlastní vlečku pak představovaly dvě zadlážděné žlábkové kusé koleje s mezikolejovou spojkou a dlážděná plocha pro skladování materiálu vrchní stavby. Podél koleje napojené na kolejiště stanice pak byly zbudovány plošky pro uložení zvedáků sloužících pro manipulaci s tramvajemi (zvednutí nad podlahu plošinového vagónu). Kusá kolej napojená na tramvajovou síť a částečně i další část vlečky byla zatrolejována tramvajovým stejnosměrným vedením (600 V). „Drážní“ vlečková kusá kolej byla do stávající koleje č. 11 napojena výhybkou č. 16, výjezd z vlečky krylo seřaďovací návěstidlo. Vlečka obdržela i osvětlení. Na vlečce nebyla vybudována rampa, předpokládalo se, že silniční vozidla (trolejbusy a další mechanizmy) dopravovaná železnicí pro DPMB, budou skládána na rampě ve staré stanici Brno-Královo Pole. A tak se i dělo – do snesení rampy koncem 80. let.

Stavební povolení pro stavbu „Připojení elektrické dráhy DPmB na ČSD v žst. Brno-Královo Pole“ bylo vydáno 7. 11. 1969. Dodavatel stavby ŽS Brno, závod 01 zahájil stavební práce 10. 12. 1969. Předkolaudační technická prohlídka proběhla 31. 7. 1970. TBZ vlečky následovala dne 1. 9. 1970 a zároveň byl povolen a zahájen zkušební provoz.

Vlečka sloužila většinou pro účely vrchní stavby. Na železničních vagonech sem přicházely kolejnice, ale hlavně betonové, tzv. zádlažbové panely pro právě se rozbíhající panelizaci brněnských tramvajových tratí, včetně barelů s asfaltem na zálivku panelů. Materiál rozvážely po městě služební tramvaje a také nákladní automobily. V tuto dobu tak mohlo být opuštěno původní skladiště vrchní stavby pod železničním náspem při dnešní Hladíkově ulici obsluhované torzem tramvajové trati na Masné ulici. Občas se na královopolském nádraží objevily na vagónech i historické tramvaje TMB anebo tramvaje z jiných měst (Košic nebo Liberce), které v dílnách DPMB procházely opravou. Vlečka byla využívána i k odvozu vyřazených tramvají do kovošrotu, v některých případech se vyřazené tramvaje v prostoru vlečky i rozebíraly.

V roce 1973 proběhl pokus o přepravu tramvaje na kolový soustruh do maloměřického depa přímo „po svých“ (tažené lokomotivou s nástavcem – adaptérem – na háku), který však skončil neúspěchem, protože tramvaj vykolejila již v obvodu stanice. Zvedáky byly na vlečku v případě potřeby vždy dopraveny tramvají na vlečných vozících a po ukončení akce zase odvezeny. Kolejové uspořádání tramvajové smyčky umožňovalo vjezd tramvají na vlečku po předním i zadním čele.

Od roku 1990 byly přes tuto vlečku dopravovány všechny nové tramvaje pro DPMB. A když začal v 90. letech modernizační program tramvají, byly zde vagónovány tramvaje k externím opravcům. Od roku 2002 zajišťují údržbu vrchní stavby pro dopravní podnik externí firmy a i ty využívaly areál vlečky pro skladování kolejnic a trolejových sloupů.

Po roce 2000 začalo využívání vlečky klesat. Nové tramvaje se do Brna začaly vozit na silničním trajleru, mj. z důvodu snazší manipulace (od roku 2003). Počet modernizovaných tramvají u externistů jednak vůbec poklesl a jednak i ony zamířily na silnice. Tramvaje na vagónech zde bylo možné spatřit cca do roku 2010. Vyřazené tramvaje se nyní rozebírají v medlánecké vozovně. Ve stejnou dobu se prostor vlečky přestal využívat pro skladování kolejnic, ty se zde pouze vykládaly. Později se tato manipulace přestěhovala do Slatiny. Poslední vykládanou komoditou pro samotný dopravní podnik byly tramvajové nápravy.

(2/2023)