Židenická a černovická spojka

• text
• foto
• mapa

Ve snaze o oddělení osobní a nákladní dopravy a odlehčení severnímu zhlaví horního nádraží byla vystavěna tzv. židenická spojka, otevřená 25. 8. 1887. Umožnila provést nákladní vlaky z třebovské trati ze Židenic přes Černovice na vlárskou trať a dolní nádraží. Úsek mezi dolním nádražím a odbočkou v Černovicích, který byl zároveň využíván vlárskou dráhou, je popsán v historii vlárské dráhy. Celý úsek z dolního nádraží přes Černovice do Židenic byl vybudován jako jednokolejný.

Od černovické odbočky pokračovaly koleje po náspu k Nezamyslově ulici, kde byl vybudován ocelový most. Následující Táborskou ulici již dráha křížila úrovňově. Mezi Táborskou ulicí a třebovskou tratí ležela židenická výhybna. Do třebovské trati se židenická spojka napojovala v nové vzniklé židenické odbočce. Mosty přes Jílkovu a Filipínského ulici tedy byly dvoukolejné. Součástí této stavby bylo vybudování nákladního nádraží Židenice, umístěného pod náspem v klínu mezi tratí z horního nádraží a židenickou spojkou.

V souvislosti s budováním tzv. komárovské spojky (zprovozněna v roce 1927), byla židenická spojka v prostoru dopravny Černovice mírně přeložena směrem k městu - s novými mosty přes Tržní (Charbulovu) a Olomouckou ulici.

Od roku 1928 existovalo na Táborské ulici úrovňové křížení pouliční tramvajové dráhy a židenické spojky.

Ve třicátých letech sílí hlasy po modernizaci brněnského železničního uzlu, jejíž součástí mělo být i zbudování kapacitního průtahu Brnem pro nákladní vlaky, vybudování velkého seřaďovacího nádraží, které mělo odlehčit zcela přetíženému dolnímu nádraží, a v neposlední řadě i nová tišnovská trať. Rokem 1939 je datován projekt zdvoukolejnění celé nákladní trasy od dolního nádraží přes Černovice do Židenic ležících na třebovské dráze. V rámci tohoto projektu byla židenická spojka postupně rekonstruována. Přichází ovšem válka a plán se dostává do skluzu. Byla zvýšena niveleta trati mezi Židenicemi a Táborskou ulicí. Mosty přes dnešní Filipínského a Jílkovu ulici byly postaveny zcela nové, stavba začala položením provizorií v září 1939. Most přes Jílkovu ulici byl dokončen v roce 1941. V témže roce proběhly zemní práce spojené se zahloubením ulice Táborské v prostoru křížení se spojkou, na podzim téhož roku pak proběhly práce betonářské (ukončeny na konci listopadu) na ohraničení vozovky a zčásti na podpěrách budoucího mostu. Následně byla na počátku roku 1942 uložena mostovka - celý most měl charakter provizoria, např. prostřední pilíře ve vozovce byly kompletně dřevěné. Směrem dále k Černovicím spojka zůstala v původní podobě.

Rovněž byly zahájeny stavební práce na kolejové spojce od Táborské ulice směrem ke Slatině napojující se u mostu přes Turgeněvovu ulici do vlárské trati (tzv. černovická spojka, někdy také nazývaná vlárská spojka). Zprovozněna byla 16. 9. 1944 - hlavním důvodem pro její zprovoznění byla možnost vedení vlaků mimo brněnský železniční uzel v případě jeho poškození bombardováním (což se brzo potvrdilo), jiný dopravní význam spojka neměla. Ačkoli spojka byla plánovaná jako dvoukolejná a pro dvě koleje byla zbudována i spodní stavba (jak dokládá dochovaná opěra mostu na Nezamyslově ulici), ve skutečnosti byla položena pouze jedna kolej a provozována až do závěru 60. let. Se spojkou vznikly dvě odbočky: Odb Slatinská (původně černovické St. Ia) a Odb Táborská. Ta využívala existujícího stavědla (černovické St. I) u křížení židenické spojky a Táborské ulice, odkud byly původně ovládány závory na úrovňovém přejezdu a jižní zhlaví výhybny na židenické spojce. Po vybudování mostu přes Táborskou ulici zde zůstalo stavědlo zachováno - most byl totiž jednokolejný, bylo zde zhlaví židenické výhybny a nyní nově napojení koleje od Slatiny. Později bylo stavědlo označováno písmenem C.

V 50. letech bylo přistoupeno k výměně mostní konstrukce - v roce 1955 byla niveleta vozovky Táborské ulice pod mostem ještě více snížena, v následujícím roce proběhla betonáž opěr pro novou konstrukci mostu. Vlastní výměna mostu proběhla ve dnech 11. a 12. 12. 1956 - provizorní konstrukce mostu byla nahrazena mohutnou příhradovou konstrukcí bez podpůrných pilířů. Boční opěry a i pilíř na okraji vozovky byly tehdy vybetonovány i pro plánovaný druhý samostatný most (východně od původního - tedy ještě podle předválečného projektu). Ten však již nebyl položen a tento stav byl zakonzervován.

V druhé polovině 60. let je přistoupeno k výstavbě kapacitního dvoukolejného nákladního průtahu z Dolního nádraží do Židenic. V úseku mezi židenickou odbočkou a Táborskou ulicí, který prošel rekonstrukcí již za války, nedošlo k žádným podstatným změnám (zanikla výhybna, trať vycházela dvoukolejně již ze Židenic). Mosty přes Filipínského a Jílkovu ulici byly zachovány, druhý z nich však byl o cca 0,5 metru zvýšen kvůli vyšší niveletě blízkého mostu přes Táborskou ulici. Podstatné změny však dostál most přes Táborskou ulici - ten byl nahrazen novou mohutnou ocelovou konstrukcí pro čtyři koleje - v roce 1969 byla vybudována východní část mostu (a převedena sem doprava), v lednu 1970 pak byla demontována původní příhradová konstrukce a následně dostavěna západní část mostu. Příhradový most nad Táborskou ulicí tedy sloužil pouhých třináct let.

Zhlaví Odb Táborská leží nově mezi Táborskou ulicí a mostem přes Jílkovu ulici. Odb Táborská je dodnes dálkově ovládána z nové budovy Odb Brno-Černovice na „vlárské“ straně černovického trianglu. Od roku 2003 je dosavadní Odb Táborská přejmenována na Odb Brno-Černovice, zhlaví Táborská a dosavadní Odb Slatinská přejmenována na Odb Brno-Černovice. Zcela přestavěna je i válečná spojka (zvýšení nivelety) a je už opravdu dvoukolejná - dvoukolejná je od této doby celá trasa Židenice - Slatina. Totéž platí pro úsek původní židenické spojky mezi Táborskou a Olomouckou ulicí, který byl také zdvoukolejněn. Na všech stranách černovického trianglu dochází i ke směrovým posunům kolejí (až o desítky metrů, hlavně v prostoru mostu přes Olomouckou ulici), byly vystavěny nové mosty přes Nezamyslovu ulici. Práce byly zahájeny v roce 1966, celý nákladní průtah včetně trianglu byl zprovozněn 15. 12. 1970 a 15. 3. 1971 byl zahájen dvoukolejný provoz.

Nákladní průtah byl zároveň elektrizován (úsek Horní Heršpice - Židenice). Zahájení elektrického provozu a spuštění autobloku se datuje k 30. 10. 1971. V roce 1996 byla dokončena elektrizace celého černovického trianglu.

V roce 2016 proběhla oprava mostů na židenické spojce (Olomoucká, Jílkova, Filipínského).

(3/2020)