Pod názvem Husovice se skrývají následující dopravny a zastávky:
V průběhu první světové války byla v první polovině roku 1915 zřízena mezi km 2,9 a 3,1 (tj. mezi pozdějším brněnským zhlavím výhybny a „tunýlkem“ na Venhudově ulici) provizorní zastávka pro blízký vojenský lazaret (Ausladestelle für Cholerakranke, tj. výkladiště pro nemocné cholerou). Nemocnice se nacházela v prostoru křižovatky dnešních ulic Merhautovy a Venhudovy.
Během druhé světové války, z důvodu zvýšených přepravních nároků hlavně do zbrojovek v Kuřimi, byla v roce 1943 vybudována a 1. 11. 1943 zprovozněna výhybna Husovice, jejíž kolejiště leželo cca mezi km 2,9 a 3,45 (víceméně podél dnešní Tišnovské ulice). Výhybna byla opatřena vjezdovými návěstidly s předvěstmi. Druhá kolej (označovaná jako č. 3) byla vybudována blíže k Tišnovské ulici, z tohoto důvodu byly upravovány některé z propustků. Na brněnském zhlaví výhybny byla vybudována jako přímo pokračování koleje č. 3 odvratná kolej dlouhá několik desítek metrů. Její zarážedlo bylo umístěno cca za domem Tišnovská 76. U brněnského zhlaví stál domek výpravny (km 2,931) - na opačné straně náspu (směrem k Rotalově ulici). Domek stál cca nad zahradami domů Rotalova č. 33 a 35. Na tišnovském zhlaví pak byla vybudována budka pro výhybkáře (km 3,443) - zhlaví výhybny bylo cca v polovině vzdálenosti mezi dosud zachovaným propustkem nad bývalým husovickým hřbitovem (km 3,420) a náspem dnešní Provazníkovy ulice. Celé kolejiště bylo v poměrně prudkém stoupání 20 promile a mírném oblouku.
Po válce brzo ztratila na významu a od začátku grafikonu 1947/1948 (4. 5. 1947) zde byl ukončen výkon dopravní služby, poté byla zčásti využívána k odstavování vozů. Výhybna byla snesena ještě před ukončením provozu na původní tišnovské trati.
Zatímco v době stavby tišnovské tratě byl prostor západně od trati stoupající od Vranovské ulice směrem k Černým Polím téměř nezastavěn, v meziválečné době zde probíhala intenzivní výstavba rodinných domků a v době stavby výhybny již vlaky projížděly poměrně hustou zástavbou. Po zrušení trati byl prostor výhybny na soukromých nepřístupných pozemcích, s výjimkou tišnovského zhlaví nad parkem - bývalým husovickým hřbitovem - a omezeně přístupného prostoru brněnského zhlaví výhybny, který byl využíván jako hřiště.
V roce 2016 bylo bývalé hřiště na brněnském zhlaví výhybny upraveno na „Park Tišnovka“. Chodníky evokují koleje výhybny, je zde i odpočinkový přístřešek s informačními panely, lavičky a veřejné ohniště. V roce 2019, v rámci revitalizace prostoru bývalého hřbitova (v roce 1999 pojmenovaného „Park Marie Restituty“), byla vybudována nad propustkem vyhlídková terasa a chodník, propojující ulice Tišnovská a Provazníkova.
Zastávka Husovice-Maloměrice na třebovské trati fungovala v letech 1921-1932. V plánu z roku 1918 je označena jako dělnická zastávka. V jízdních řádech je označena jako Husovice-Maloměřice (1921) nebo Husovice (1925 a 1931).
Zastávka ležela v úseku mezi mosty přes ulice Selská a Borky (nad dnešním maloměřickým fotbalovým hřištěm). V prostoru zastávky stál strážní domek - zbořen v 80. letech. Přístup byl po schodišti z ulice Borky.
Pod názvem Husovice byla po jistou dobu uváděna i hláska na nové tišnovské trati pod dnešním sídlištěm Lesná v místě dlouho nezprovozněné zastávky. Této zastávce je věnována kapitola Lesná.
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |