… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Vlečky z Králova Pole

úvod | Královopolská strojírna a AŽD | Teplárna a Cihelna | Benzina | Montursdepot ad. | Dopravní podnik | Montážní základna

KPS:

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1923) Brněnsko-královopolská strojírna, akc. tov. spol. pro stavbu strojů a vagonů
(1935) Brněnsko-Královopolská továrna na stroje a vagony, akc. spol.
(1947) První brněnská královopolská strojírna Gottwaldovy závody, n.p.
(1957) Královopolské strojírny, n.p., Závody Klementa Gottwalda, Brno-Královo Pole
(2001) Královopolská a.s. Brno

Na místě pozdější Královopolské strojírny stál původně Bauerův cukrovar. Roku 1889 zde inženýr Philipp Porges s finanční výpomocí Augusta Lederera založil strojírenskou továrnu s názvem „Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges“ (lidově Porgeska) - podnik byl od počátku spjat s dráhou nejen vlečkou ale i svým výrobním programem - zahrnoval cisternové vozy a parních kotle. Již v roce 1891 zde byly vyrobeny první vozy s brzdící budkou a cisterny s chladicím zařízením na přepravu potravin.

V roce 1903 došlo k fúzi s vídeňskou Továrnou na stroje a železniční vagóny v Simmeringu a sortiment se rozšiřuje o dřevozpracující stroje. Koncem první světové války je zahájena výroba nového typu vozů s vytápěným kotlem a cisternových vozů na přepravu kyselin. Poválečný vývoj spojený s rozpadem monarchie neměl na továrnu výraznější dopad - nadále běží výroba železničních vagónů či velkých jeřábů. V roce 1927 došlo k přejmenování společnosti na „Královopolskou továrnu na stroje a vagony“. V polovině 30. let však přichází propad - řešením je spojení s První brněnskou strojírnou. Společný podnik je během 2. světové války včleněn do řísské společnosti Hermann Göring Werke, výrobní program zůstává zachován.

V roce 1945 je firma zestátněna a po 4 letech existence v rámci Gottwaldových závodů společně s První brněnskou strojírnou se stává z továrny v roce 1949 samostatný podnik Královopolská strojírna Brno (KSB). Dochází k výrazné obměně vyráběných strojů a zařízení - výroba železničních vagónů a dřevozpracujích strojů je nahrazena výrobou chemických zařízení, výrobků pro čistírny odpadních vod a těžkých portálových jeřábů. V oblasti železničních vozidel se Královopolská strojírna podílela i na koncepci a výrobě skříně motorových vozů řady M 262.0 (dnes 830). Šlo o vozové skříně pro vozy první výrobní série M 262.001 až M 262.052 (1949-1950). Taktéž vozové skříně motorových vozů řad M 284.0 a M 284.1 byly v roce 1948 a 1952 vyrobeny v Královopolské strojírně, stejně tak jako skříň pro elektrický vůz EM 410.001 (1941). Od roku 1924 do roku 1960 se zde také vyráběly tramvaje.

Od 90. let se komplex strojírny rozčlenil mezi více nástupnických firem. V roce 1992 vznikla akciová společnost Královopolská, mezi další patří Královopolská slévárna nebo Královopolská chemie. Rozsáhlá vlečková síť vycházející ze starého nádraží se časem zredukovala do dvou základních větví (slévárna a kovárna). Kromě dopravy kovového šrotu je kolejiště používáno na vnitrozávodní dopravu mezi jednotlivými provozy.

V minulosti vedl do podniku podchod pro zaměstnance pod tělesem kolejiště starého nádraží.


AŽD:

Již před válkou byla plánována rekonstrukce a zvětšení prostor návěstních dílen na hlavním nádraží (v areálu mezi dnešním šestým nástupištěm a Nádražní ulicí). Protože byl areál na konci války poškozen bombardováním a budoucnost celého prostoru byla z důvodu očekávaného řešení brněnské železniční otázky nejistá, bylo v roce 1945 rozhodnuto postavit nové návěstní dílny v sousedství původního královopolského nádraží (mezi kolejištěm a Křižíkovou ulicí). Na místě původních továrniček (firmy Wallner a Ohnheiser) byl od roku 1948 postupně budován nový areál, který se ovšem rovněž potýkal s nedostatkem místa, zejména s ještě nezaklenutou Ponávkou (hlavní budova stála v roce 1951). Již v této době využívaly dílny přilehlou dopravní kolej č. 2 královopolského nádraží k manipulaci se zásilkami pomocí vybudované rampy.

Na konci roku 1949 pak zde byla vybudována vlečka. Vlečka odbočovala z koleje č. 2 u tišnovského zhlaví, měla užitečnou délku 45 m a končila čelně u rampy u koleje č. 2 (rampu a vlečku tehdy stále oddělovalo od areálu dílen koryto Ponávky). Zprovozněna byla k 30. 12. 1949, označena byla jako kolej č. 4 královopolského nádraží.

Rozsah vlastní vlečky se v dalších letech nijak neměnil, závod byl však postupně rozšiřován, měnil se i jeho název (od roku 1958 Výroba a výstavba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, od roku 1961 AŽD, dnes AŽD Praha), v roce 1959 zde začala výroba světelných návěstidel. Bylo zasypáno koryto Ponávky, vznikly nové budovy (mj. v roce 1969 garáž pro motorový vozík).

Roku 1952 byla kolej č. 2 předána KPS jakožto vlečková, a to vč. vlečkové koleje návěstních dílen. V rámci rozšiřování vlečkového systému KPS byla dosavadní vlečka AŽD prodloužena, na jejím konci byla vystavěna remíza pro vlečkové lokomotivy a spojka do druhé koleje (doloženo v roce 1963). Celá kolej (obsahující i úsek sloužící jako vlečka AŽD) byla označena jako vlečková kolej č. Ia KPS (původní kolej č. 2 královopolského nádraží jako vlečková kolej č. I KPS). Tento stav je zachován dodnes, AŽD však služeb železnice již nevyužívá.


Lokomotivy:

Na vlečce působila parní lokomotiva 312.007 (poslední jízda proběhla dne 29. 9. 1980). Souběžně s ní fungovaly dieselové stroje, zakoupené přímo z výroby: od roku 1961 prasátko 700.790 (T 211.0790), od roku 1965 rosnička 710.671 (T 334.0671), od roku 1980 kocour 740.692 (T 448.0692).

Vzhledem k poklesu obratu vozů byl kocour v roce 2000 odstaven z provozu a v roce 2002 odprodán.

V novém tisíciletí přibyla další prasátka: v dubnu 2007 rekonstruovaný stroj 701.430 (původně Loko Trans), v prosinci 2009 pak 702.613 (původně sloužící na vlečce modřické Ferony). Původní stroj 700.790 odjel dne 13. 5. 2010, nyní je v majetku KPKV. Rosnička 710.671 zatím na vlečce zůstává.


Přehled výskytu lokomotiv:

výrobana vlečce od–dopoznámka
312.007???...1980šrotace
T 211.0790 / 700.79019611961–2010nyní KPKV
T 334.0671 / 710.67119651965...
T 448.0692 / 740.69219801980–2000odprodej 2002
T 211.0139 / 701.43019612007...původně Loko Trans
T 212.0613 / 702.61319682009...původně na modřické vlečce Ferony

(6/2021)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.