… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Posvitavský vlečkový areál

úvod | Mosilana | Plynárna | Teplárna | Šmeral | Vojenské skladiště | Masná | Jatky | Škrobárna a PSB | Mrazírny | Technoplyn

Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:

(1904) Städtischer Schlachthof
(1923) Správa městských jatek v Brně
(1935 a 1947) Městské úřední jatky
(1952) Brněnský průmysl masný n.p.
(1957) Masný průmysl n.p. Brno
(1967) Jihomoravský průmysl masný n.p., závod 01 Brno
(1993) Masný průmysl Brno, s.p.

Původní městské jatky včetně tržnice byly postaveny v letech 1872–1877 u Křenové ulice. Po zprovoznění svitavské pobřežní dráhy v roce 1890 byly snahy, aby areál získal vlečku. Poblíž přejezdu Masné ulice blíže k řece fungovala krátká vlečka (doložená v roce 1904), jejímž provozovatelem bylo město (odbočovala z vlečky Krackhardt v km 0,128 a byla opatřena rampou pro vykládku dobytka). Je doložen i projekt na zavlečkování areálu pomocí dvou točen doplněných na existující vlečkovou kolej. Na točny pak kolmo navazovaly další koleje směrem ke Křenové ulici. Kusé ukončení vlečky mělo být napojeno na síť pouličních drah na Masné ulici. V souvislosti se zprovozněním nových jatek dále po proudu řeky Svitavy ale vlečka zaniká (v roce 1910 již není doložena).

Nové městské jatky na Masné ulici vznikly v roce 1899. V roce 1909 pak byla v areálu zbudována rozsáhlá hala tržnice. Správa a provoz se rozdělily na část tržní a část jateční. Většina budov jatek byla spojena podjezdy, zastřešena a propojena visutými jeřábovými drahami na přepravu masa. Areál byl ve své původní výrazně osově komponován, se stromořadím ve své severojižní ose. Nový závod získal i novou vlečku, poprvé doloženou v roce 1904. Vlečka odbočovala z koleje svitavské pobřežní dráhy v km 0,818 a to pro směr od dolního nádraží úvratí. Vlečková kolej poté šikmo podjížděla vlárskou dráhu – pro vlárskou kolej byl položen ocelový příhradový most. Dále kolej vedla směrem k jihu přes celý prostor mezi budovami jatek a tržnicí (č. 1). Na straně jatek byly vykládací rampy. Před tržnicí se větvila na dvě koleje (přibyla kolej č. 2). Kousek za přejezdem ulice Porážka byla na koleji č. 1 točna (o průměru 5,5 m), z níž vedla kolmá kolej směrem k Masné ulici (kolej č. 1a). Stejná točna byla i na jižním konci koleje č. 1, ale zde bez odbočné koleje.

Brzo poté byla v jižní části areálu položena i třetí souběžná kolej (směrem k řece Svitavě) č. 3, odbočující z koleje č. 2. A mezi kolejemi č. 2 a 3 vznikla mezikolejová spojka. V jižní části koleje č. 1 se vykládalo uhlí pro blízkou kotelnu. Dobytek dopravovaný na trhy konající se v hale tržnice, byl na porážku často odvážen zase jinam. Vlečku využívaly jako spoluuživatelé desítky drobných firem – obchodníků s masnými produkty.

V letech 1914–1916 byl areál na jižním konci rozšířen o chladírny a mrazírnu. V souvislosti s tím byla zásadně přestavěna i vlečka – v jižní části byla kolej č. 3 protažena obloukem k řece, aby nově sloužila jako výtažná kolej č. 4 pro nově vybudovanou kolej k mrazírně. Ta z ní odbočovala úvratí a ještě se dále rozvětvila na dvě souběžné koleje (č. 5 a 6). Jedna z nich vedla kolem rampy mrazírny, druhá souběžně s ní. Obě koleje překročily kolmo Masnou ulici a vzápětí se opět spojily do jedné. Za Masnou ulicí byla městská dřevárna, kterou později měla dlouhodobě v nájmu firma Julínek a spol., velkoobchod dřevem, Masná 100. Točna na jižním konci koleje č. 1 byla snesena, v jejím prostoru nově přibyla mezikolejová spojka mezi kolejemi č. 1 a 2. Dosavadní kusou kolej č. 3 (nyní fungující jako kolej č. 4 k obsluze úvrati) nahradila nová kusá kolej č. 3 nejblíže řece – její konec byl v oblouku a byla u ní vykládací rampa. Areál jatek byl důsledně oplocen, a tak vlak jedoucí do skladu dřeva za Masnou ulicí musel projet přes čtvery vrata.

Na začátku 20. let byla kolej č. 2 doplněna celé délce jatek – rozvětvení z koleje č. 1 bylo hned v podjezdu vlárské dráhy. Mezi páteřními kolejemi č. 1 a 2 byla hned za točnou položena další mezikolejová spojka.


Provoz v areálu prozaicky popisuje publikace Městské jatky v Brně, vydaná v roce 1934:

Nevím, znáte-li z vlastní zkušenosti jeden z největších a nejzajímavějších městských podniků v Brně, podnik, s jehož výrobky přicházíte skoro denně do styku — a to dokonce velmi intimního, neboť jeho výrobky procházejí doslova vaším žaludkem. Jsou to městské jatky. A prozradím-li vám, že je to podnik, na který Brňáci vzdor nynějším špatným časům a velkým investicím nedoplácejí, že u vás ještě více stoupne v úctě a získá ještě více vašeho zájmu a sympatií.

Širší obecenstvo nenavštěvuje zpravidla zdejší jatky ani přičleněný masný trh a nezná je proto valně, protože se u nás obchoduje masem ve velkém. Zato tím lépe je znají přímí interesenti, obchodníci dobytkem a masem, řezníci a uzenáři, restauratéři a pod.

Je velmi zajímavé a mnohdy zábavné pozorovat život u nás v plném jeho varu a kypění, a to zvláště, když je „mírný fofr“ jako na jatkách v některý den v prvé polovině týdne nebo v pátečním masném trhu.

Od časného rána jatky se naplní hřmotným a lomozným národem městských i venkovských lidí, různým dobytkem jatečným, spoustou masa a různých dopravních prostředků: vagóny drnčí, auta troubí a předjíždějí vozy, psi hafají — do toho hlasy a křik lidí, rachot pojezdné vinuté dráhy a množství jiných různých zvuků zvířecích i strojových, tříštících se navzájem a konečně splývajících na mohutnou symfonii, na hymnu práce na jatkách.


U nás je skutečně velký výběr, výběr bez konkurence: tak jako můžete zde vidět různý jatečný dobytek všeho druhu a kvality, můžete si vybrat jaké maso chcete a kolik chcete (ve velkém), tak můžete pozorovat i nejrůznější lidi, typy a charaktery v přirozeném jejich prostředí bez přetvářky se projevující. Máme tu Čechy i Němce, křesťany i židy, zakuklené milionáře i zjevné chudáky, lidi slušné a charakterní i podfukáře a příležitostné chmatáky, statkáře, solidní sedláky i mazané strejce a prosté honce, velkořezníky s vilami a auty, komisionáře, drobné řezníky s psím „pohonem“, obchodníky s dobytkem i masem, úředníky a městské zaměstnance všech kategorií od správce až po metaře, porážeče, finance, šoféry, železničáře, kůžaře, střevaře a lidi všech možných zaměstnání. Takovou změť lidí, zvířat a různých technických zařízení, uvidíte sotva někde jinde.

A po takových rušných a až přespříliš živých dnech přicházejí zase dny klidu, odlivu, kdy v rozsáhlých, prázdných a nudou zívajících prostorách se ztrácí osamělý zřízenec a po mokré, lesknoucí se dlažbě přeběhne jen zatoulaný potkan.

Jatky nejen že vyrábějí značnou část masa, konsumovaného v Brně, ony ale také kontrolují celý jeho dovoz do města z venkova; rukama městských zvěrolékařů procházejí takto miliony kg masa různého původu a ovšem i veškerý živý dobytek do trhu a na jatky dovezený.

Zvěrolékař, hájící v prvé řadě požadavky zdravotní, ochraňuje zdraví lidské před četnými a mnohdy nebezpečnými nákazami na lidi přenosnými infekčními (tuberkulosa a četné jiné) i parasitárními (uhry atd.) a chrání konečně i kapsu spotřebitele pozastavením podřadného a méněcenného masa a prodejem jeho na nuceném výseku, kde se zpeněží po náležité přípravě (sterilisaci) i maso jinak závadné.

Jatky tedy vyrábějí určité množství masa (v nynější době týdně průměrně se poráží 300 kusů hovězího, 2000 vepřů, 350 telat, 10 koz, 30 koní), ale je i konservují chladem v rozsáhlých chladírnách a usměrňují takto a ruší přílišné výkyvy v zásobování. Uskladněním v chladírně „uzrává“ maso a stává se křehčím, chutnějším a stravitelnějším. Chladírny mohou pojmout se solírnami značné množství masa. V mrazírně možno pak maso (hlavně zvěřinu a ryby) zamrazit a tak uchovat nezměněné i po dlouhou dobu v původním stavu. Jatky vyrábějí také led z čisté pitné vody a prodávají jej.

Aby jatky mohly dostáti těmto svým úkolům, musí být patřičně vybaveny. Potřebují četné budovy často značného rozsahu, mnohdy speciálně vybudované a zařízené k určitému účelu, volná prostranství, vzduch a světlo.



Mimo různé kanceláře úřední i privátní, tržnici, četné stáje, byly vystavěny 4 velké porážky pro různá zvířata a technicky vybaveny rozličným zařízením ke zdvihání dobytka odporáženého, k zavěšování a transportu masa do chladíren a do vozů. Na chlazení masa zpracovaného i dovezeného máme rozsáhlé chladírny se strojovnou a zimotvornými stroji značné výkonnosti. Na vyšetření podezřelého masa (nutné porážky, otravy masem) a i jiných potravin zvířecího původu byla před několika léty vybudována a zařízena pěkná laboratoř a konečně k neškodnému a hospodárnému odstranění zdravotně závadných a nepoživatelných konfiskátů a mršin z obvodu městského je určena kafilerie s připojeným psincem pro zaběhlé a podezřelé psy.

V rozsáhlé tržnici obchoduje se každé pondělí se živým dobytkem, který se z části vyváží do jiných porážek, zbytek pak se odporáží u nás. V pátek pak odbývá se zde rušný trh na maso ve velkém, prodává se zde maso z našich chladíren i z venkova dovážené. Toto maso, často v nepoměrně velké množství na úkor zdejšího dovážené, nebývá vždy vyrobeno za hygienických podmínek a nezávadného původu a nedosahuje také vyšších cen.

K těmto budovám hlavním přiléhají různé místnosti vedlejší, solírny, skladiště kůží a j. výrobků, střevárny atd.

Zdejší jatky, vybudované skoro před 40 léty ve značném rozsahu a časem poněkud zastaralé, dohánějí statečně novou dobu se zvýšenými požadavky účelnější úpravou tržních a jatečních řádů, služby a administrace, novostavbami (masná bursa), přestavbami (laboratoř a nyní chladírny a dršťkárny) a zdokonalením a zhospodárněním technického vybavení a provozu, a to často milionovým nákladem. Právě nyní byla ukončena přestavba chladíren a rekonstrukce chladícího zařízení na jatkách, které už zvýšeným požadavkům nevyhovovalo. Rovněž dršťkárna značně již zastaralá a nevyhovující byla znovu přestavěna a opatřena účelným vnitřním zařízením a stroji.

Není to ovšem ještě dlouho všechno, co je nutné na našich jatkách zhospodárnit, zmodernisovat, zlepšit. Ještě mnoho důležitých úkolů a požadavků čeká na své splnění v budoucnu. Je však upřímnou snahou všech povolaných činitelů, přivést a udržet jatky na výši doby spoluprací zástupců města, úřadů a odborníků, jakož i našeho průmyslu, obchodu, řemesel a živností tak, aby naše výrobky odpovídaly samozřejmě nejen všem hygienickým, ale i obchodním požadavkům našim i zahraničním k prospěchu široké veřejnosti a ke cti a chvále podnikatele — města Brna.


Po roce 1948 vlečkovou část za ulicí Masnou využívala Dřevona (jako nástupce firmy Julínek), posléze i Nábytek Brno (Prodejny nábytkářského průmyslu Praha, závod 6/10 Brno). Již v poválečných letech zde fungovala chemická továrna Chemona (Kaprál s.r.o., Mehks s.r.o.), později Chemický průmysl n.p., a ještě později Chema. Nad kolejí byla doložena jeřábová dráha o délce 55 m.

V roce 1956 byla kolej jatek č. 2 prodloužena dále na jih, úrovňově křížila koleje č. 5 a 6 a následovala nová vlečka mrazíren. Okolo roku 1954 točna na koleji č. 1 a kolej č. 1a zanikly.

V 60. letech prošel vlečkový areál jižně od vlárské dráhy zásadní přestavbou (odkaz), která se však vlečkového kolejiště jatek výrazněji nedotkla. Koleje č. 5 a 6 byly ukončeny před Masnou ulicí, obsluha areálu Chemy a Nábytku byla v květnu 1964 ukončena. Kusá výtažná kolej č. 4 byla prodloužena až na nové odevzdávkové kolejiště na nábřeží řeky Svitavy a napojena do něj pomocí křižovatkové výhybky. Od 22. 12. 1967 bylo nové odevzdávkové kolejiště dočasně obsluhováno právě přes areál jatek. Až v následujících letech byla k předávacímu kolejišti protažena po nábřeží kolej pobřežní dráhy. Stavba vlečkové koleje podél Svitavy si vyžádala demolici některých budov jatek, včetně východní stěny velké haly tržnice. V roce 1969–1970 tak mohl být opuštěn dosavadní průjezd pod tělesem vlárské dráhy – násep byl totiž rozšířen pro vedení nákladního průtahu. Obsluha jatek nyní probíhala naopak – od jihu, z předávacího kolejiště po koleji č. 4. Koleje č. 1 a 2 byly kuse ukončeny před náspem průtahu. Vlečka mrazíren sice mohla být nadále obsluhována přes jatky, ale k obsluze se nově využívalo nové napojení mrazíren z koleje škrobáren. V této době zanikla kolej č. 6. V souvislosti s dokončením přestavby vlečkového kolejiště v celém areálu škrobáren došlo k přečíslování kolejí:

  • kolej č. 1 → kolej č. 16
  • kolej č. 2 → kolej č. 15
  • kolej č. 3 → kolej č. 14
  • kolej č. 4 → spojovací kolej D
  • kolej č. 5 → kolej č. 13

Poslední větší stavební úpravy zasáhly vlečku jatek počátkem 70. let. V rámci stavební akce „Přístavba salaše č. 1“ byla zkrácena kolej č. 1 ve směru od nákladního průtahu o 150 metrů (stavební povolení vydáno v lednu 1970). Byla snesena i severní mezikolejová spojka mezi kolejemi č. 1 a 2. Na jejich místě vyrostla přístavba salaše pro vepře a krátká nakládací rampa u koleje č. 2. Zároveň v té době zanikla kusá kolej č. 6. Hovězí dobytek se vykládal u kusé koleje č. 3. Obecně byl v druhé polovině 60. let zmiňován citelný pokles přistavovaných vozů, k čemuž přispělo i zrušení vleček za Masnou ulicí (např. za rok 1968 bylo na jatky přistaveno 1159 vagónů).

Výstavba nové velké haly jatek na západní straně Masné ulice (akce „Dostavba masozávodu Brno“) na přelomu 70. a 80. let neměla dopad do podoby železniční vlečky. Při stavbě parovodu pro novou halu bylo nutné do pobřežní dráhy vložit dočasné mostní provizorium (v km 0,305) – potrubí přicházelo od Černovic z levého břehu řeky Svitavy.

Masný průmysl fungoval v areálu do roku 1994. Množství dobytka přepravované po železnici stále klesalo a hned po zrušení masovýroby byla vlečka zrušena. Po krátkém mezidobí bezvládí slouží areál od roku 1998 firmě Brněnské komunikace (BKOM) jako provozní a skladovací středisko. Zbytky kolejí vlečky byly sneseny v roce 2000. Do roku 2004 probíhala revitalizace. Nový masozávod na opačné straně ulice Masné byl stržen v roce 2007. Od roku 2016 je celý areál původních jatek památkově chráněný. Zachovala se jen část koleje č. 5 (13) u bývalé prátovny (výroba klobás) a stopy v prostorových dispozicích budov.


Použité a doplňující zdroje:
- Archiv města Brna, fond G 1 (Městská ústřední jatka, Brno, 1897–1952)
- F. Dobeš, Areál bývalých městských jatek na ulici Masná v Brně (Případové studie regenerace brownfieldů, 2007)
- L. Steinhauser, 700 let se lvem ve znaku (ČSZM a VFU, 2010)
- statistické přehledy vleček

(11/2026)

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.