Označení vlečky ve vybraných dobových dokumentech:
(1957) Ústřední sklad dopravního stavebnictví
(1965) Železniční stavitelství Brno, závod 05
(1993) Železniční stavitelství, středisko zásobování a odbytu, provoz Brno-Slatina
(2001) Železniční stavitelství Brno, a.s.
(2015) Brno-Slatina
Rozkazem Ministerstva železnic č. 78 z 3. srpna 1953 byl v Brně zřízen Ústřední sklad dopravního stavebnictví. Místo bylo zvoleno „na zelené louce“ v blízkosti šlapanického zhlaví stanice Brno-Slatina. V prvních návrzích měl být sklad tvořen vlečkou se dvěma kusými kolejemi a dvěma skladišti u koleje vzdálenější od kolejí vlárské dráhy. Vzápětí byla vypracována projektová dokumentace (Železniční stavitelství Brno), dne 23. 3. 1954 proběhlo místní šetření. K datu 31. 8. 1954 bylo vydáno stavební povolení na stavbu vlečky. Ta odbočovala z koleje č. 6 slatinské stanice v km 6,703 směrem ke Šlapanicím. V km 0,144 vlečky následovala výhybka a dále dvě kusé koleje: číslo 1 (vzdálenější od trati) s koncem v km 0,450 vlečky v podobě čelní rampy a kolej č. 2 blíže k Vláře se zarážedlem v km 0,305 vlečky. Na konci koleje č. 1 byla vedle čelní rampy i rampa podélná.
K datu 12. 2. 1957 proběhla předběžná revize vlečky a od 25. února 1957 bylo telegramem povoleno přistavování vagónů na vlečku. Mezi kolejí č. 2 a tratí směrem ke Šlapanicím měla ještě souběžně vést vlečka Benzinolu, též odbočující z koleje č. 6 poblíž stavědla na šlapanickém zhlaví, ale k její stavbě nakonec nedošlo. Areál skladu se mezitím rozrůstal, skladiště začala vyrůstat i mezi kolejí č. 2 a Vlárou a později (1967–1968) i od koleje č. 1 směrem k městu.
V roce 1959 přibyly u vlečkových kolejí jeřáby pro manipulaci s materiálem – na konci koleje č. 1 a na začátku koleje č. 2.
V roce 1965 byla v areálu zprovozněna vývojová dílna Ústavu vývoje a racionalizace železničního stavebnictví Brno (ÚVAR).
V 80. letech byla mezi koleje č. 1 a 2 instalována kolejová dráha pro velký věžový jeřáb pro manipulaci s materiálem.
Ve Zpravodaji ŽS Brno č. 11/1988 vyšel článek Návštěva v závodovém skladě 05, ze kterého vybíráme následující odstavce:
Areál v Brně-Slatině byl postaven v šedesátých letech v začátcích existence Železničního stavitelství Brno. Tehdy zde sídlil elektromontážní závod. Je nutno říci, že tyto prostory a zařízení areálu byly staveny na tehdejší dobu. Dnes, po 28 letech je využití areálu jiné. Jednu část zabírá vývojová dílna ÚVARu Brno. Vlevo od vrátnice jsou dílny stolařů a klempířů patřící pomocné stavební výrobě SOM II Židenice, dále dílny a šatny a provoz výroby metaloplastických panelů a t.č. mobilních kotelen. Pravou část za prostorami ÚVARu tvoří jednopatrová hlavní budova závodového skladu a na konci této budovy je umístěna výrobna rozvaděčů.
Při své návštěvě jsem požádala vedoucího skladu, aby nám přiblížil průběh jednoho pracovního dne. A zde je jeho odpověď:
V našem závodovém skladě pracuje v současné době 14 pracovníků při obhospodařovaném objemu zásob kolem 23 milionů Kčs. Téměř denně je do areálu přistaveno jeden až sedm vagónů převážně pro potřeby závodu 05, ale i ostatních závodů (půjčovna závodu 06), dokonce i s přikládkou pro jiné podniky. V tomto případě nastane nutnost zajistit telefonické vyrozumění odběrateli, aby si pro materiál co nejdříve přijel a my mu jej naší technikou naložili. Tímto nám dochází k časovým ztrátám, protože na vyložení vagónů dopoledne je doba vykládky omezena časem do deseti hodin. Během dne začínají přijíždět nákladní auta DMZ-06 na rozvoz předem určeného materiálu na stavby závodu 05 i ostatních závodů. Rozvoz materiálu velkých rozměrů (stožáry, betonové tvárnice a žlaby) se provádí nakládkou v areálu na vlastní vagóny a tyto se odesílají na jednotlivé stavby.
Z naznačené situace je zřejmé, že několik málo lidí v nádvorní četě má každý pracovní den velkou zátěž, a to z nutnosti vyložit vagóny ve lhůtě, aby nedošlo k penalizaci, současně naložit denně 8 až 10 nákladních aut s materiálem na stavby. Každé auto nakládá průměrně 10 druhů materiálu uložených v rozlehlém prostoru závodového skladu a tato nakládka při sebelepší vůli si vyžádá někdy i tři hodiny. Dále je nutné složit přijíždějící dodávky nového materiálu z aut subdodavatelů.
Režim výdeje a příjmu je rozdělen tak, že výdej je do 13 hodin, kdy musí být ukončen, a příjem materiálu až do 15 hodin. Na velmi malý počet pracovníků v nádvorní četě je uvedené množství práce v dopoledních hodinách značné. Při zastaralém stavu areálu, kdy drobné údržbářské práce se musí provádět svépomocí — opravu kanalizace, příprava plochy před rampou na pokládání živičných koberců, vybetonování a vyložení přístupových chodníků atd., pouze velké vypětí pracovníků umožňuje veškeré práce zvládnout. Provoz skladu v době pracovního volna a o svátcích zajišťuje nádvorní četa v počtu pěti osob každých čtrnáct dní (včetně řidiče) dle plánovaného ročního rozpisu pohotovostních služeb vydaného ředitelem závodu 05. Ostatní dobu v roce zajišťují pohotovost další pracovníci stavebních oddílů a muži pracovníci závodu 05, kteří mají bydliště v Brně. Přes veškeré tyto potíže roční průměr penále za vykládku vagónů je velmi nízký, a pokud k němu dojde, není zaviněno pracovníky skladu, ale poruchami techniky.
Závodový sklad uskladňuje převážně elektromateriál a hutní materiál pro potřeby závodu 05. Je rovněž skladem pro VHJ co se týká topných tyčí na ohřev výměn. Řadu let bohužel docházelo k tomu, že byl nakupován materiál dle možnosti výrobce a proto vznikly v některých případech velké zásoby, které se stávají dlouhodobými nevyužitými zásobami. Plocha celého areálu skladu je do značné míry zaplněna, dokonce je zaplnění překročeno co do množství materiálu i přesto, že po ukončení výstavby jeřábové dráhy se materiál již za krátkou dobu lépe uložil a zpřehlednil.
Na začátku 90. let byla provedena rekonstrukce kolejového svršku vlečky, brzo nato přibyla odbočná kolej odbočující z vlečkové koleje ještě před vjezdem do vrat areálu (přejezd ulice Slatinka je od té doby dvoukolejný) a vedoucí souběžně s Vlárou do nové haly na místě baráků ÚVARu (před rokem 1997).
Areál je nadále využíván nástupnickou firmou (v 90. letech ŽS Brno, nyní OHLA ŽS), zbytek areálu (označovaného jako Výrobně-provozní areál Slatina) je pronajímám různým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších je firma Loko Trans, která provozuje, pronajímá a opravuje lokomotivy – díky ní je areál plný lokomotiv, z nichž některé také obsluhovaly vlečku Zetor a vlečky vycházející z jeho předávacího kolejiště.