V průběhu roku 1939 nechala okupační vojenská správa vybudovat v prostoru již zčásti vydlážděných ploch podél koleje č. 6 stanice Slatina u Brna vlečku pro návoz zejména leteckého paliva pro blízké letiště (dnes prostor tzv. starého letiště v Černovicích). Vlečková kusá kolej č. 1 o délce přes 400 metrů odbočovala z koleje č. 6 novou výhybkou č. 8 v km 6,594 ve směru od stavědla I směrem ke staniční budově. V prostoru zadlážděné plochy byla oboustranně napojená objízdná kolej č. 2, poblíž odbočné výhybky ze staniční koleje č. 6 byla ještě krátká odvratná kolej č. 3. Na konci hlavní koleje byla nízká rampa pro najíždění železničních cisteren na silniční podvalníky Cullemayer. Vlečka byla uvedena do provozu symbolicky zároveň s vypuknutím války dne 1. 9. 1939, vlečku spoluužívaly i organizace Bauleitung der Luftwaffe a Landwirtschaft der Luftwaffe. Kolaudace vlečky proběhla dodatečně 5. 1. 1940.
Vlečka fungovala i v poválečných letech, převoz cisteren na podvalnících je doložen ještě v roce 1950. V této době také byl přibližně uprostřed objízdné koleje přes obě koleje zřízen úrovňový přejezd do nově vzniklého areálu pily firmy A. Schlaghammerský a syn (později Dřevona). Špatný technický stav svršku vlečky v roce 1954 vedl k vyšinutí tendru 516.0881 od lokomotivy 524.021 (18. 6. 1954). Postupně se měnily pražce vlečky a také nevyhovující provizorní dřevěné podepření mostovky propustku na vlečkové koleji č. 1.
Vlečka fungovala ještě v první polovině 60. let, v roce 1965 však začalo fungovat vojenské stáčiště na konci vlečky do prostoru nového letiště v Tuřanech, a vojenská správa tak ztratila potřebu vlečku nadále vydržovat. Vlečkové koleje se následně staly součástí stanice jako manipulační koleje č. 10 a 12, odvratná kolej zanikla. Sjížděcí výhybka byla později odstraněna a obě koleje trochu zkráceny a kuse ukončeny.
Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).
Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |