Organizace dráhy

unitární dráha (do 2002) | SŽDC (od 2003) | České dráhy (od 2003) | ČD Cargo (od 2007) | soukromí dopravci

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), vznikla ke dni 1. 1. 2003 na základě „transformačního“ zákona č. 77/2002 Sb., kdy se původní státní organizace České dráhy rozdělila na SŽDC a České dráhy, akciovou společnost. SŽDC převzala majetek tvořící železniční dopravní cestu, zatímco společnost ČD převzala majetek sloužící k provozování železniční dopravy a provozování železniční dopravní cesty. SŽDC zároveň převzala většinu pohledávek a závazků. Vznikla a její činnost se řídí zákonem o transformaci, zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách, a dalšími obecnými právními předpisy upravujícími postavení státní organizace. Organizace vznikla bez založení, funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy. Původně začínala s 61 zaměstnanci a většinu jejich činností zajišťovaly jiné subjekty na základě mandátních smluv.

Ke dni 1. 1. 2004 přešly od ČD k SŽDC odbor investic a tři stavební správy (Praha, Plzeň, Olomouc), zajišťující výkonnou investorsko-inženýrskou činnost na železnici. Stavební správy se tak staly prvními organizačními jednotkami SŽDC.

Podle novely transformačního zákona č. 77/2002 Sb. a zákona o drahách č. 266/1994 Sb. zajišťuje SŽDC od 1. 5. 2004 přidělování kapacity dopravní cesty na dráze celostátní a regionální jednotlivým dopravcům. SŽDC se stala tzv. „přídělcem“. K tomu začala SŽDC vydávat „Prohlášení o dráze celostátní a regionální“, ve kterém zveřejňuje podrobné podmínky pro přidělování kapacity dráhy. První Prohlášení o dráze, pro jízdní řád 2003/2004, vydala SŽDC v dubnu 2004.

Na základě této dubnové novely transformačního zákona byl k 1. 7. 2004 na SŽDC převeden majetek ČD, s. o. určený k úhradě závazků ČD, s. o., který dle původní podoby zákona o transformaci přešel na Ministerstvo dopravy České republiky.

Novelizací zákona o transformaci přešla na SŽDC ke dni 1. 7. 2008 činnost provozovatele dráhy. Z toho důvodu byla k 30. 6. 2008 ukončena platnost smlouvy mezi SŽDC a ČD o zabezpečení provozuschopnosti dráhy a tato byla nahrazena jednotlivými dílčími smlouvami zabezpečujícími vzájemné vztahy mezi SŽDC a ČD. SŽDC současně od ČD převzala potřebné materiální, technologické a personální kapacity. S tím souviselo převedení organizačních a výkonných jednotek zajišťující provozuschopnost dopravní cesty – mimo třinácti Správ dopravní cesty (SDC) to byly i dvě Správy železniční geodézie (SŽG) v Praze a Olomouci, Správa železniční energetiky (SŽE), Technická ústředna dopravní cesty (TÚDC) a Hasičská záchranná služba (HZS) a současně přešel k SŽDC útvar sestavy jízdního řádu, který se transformoval u SŽDC do Odboru jízdního řádu a kapacity dopravní cesty. V souvislosti s touto změnou byla SŽDC k 30. 5. 2007 udělena licence na distribuci elektřiny a dne 3. 12. 2007 i licence na obchod s elektřinou, který byl fakticky zahájen k 1. 1. 2008. Činnosti spojené s obsluhou dráhy a vybrané činnosti organizování drážní dopravy na železniční síti pro SŽDC smluvně dále zajišťovaly ČD jako operátor obsluhy dráhy.

Na základě usnesení vlády České republiky č. 100 ze dne 9. 2. 2011 a č. 486 ze dne 22. 6. 2011 o převedení zbývajících činností, které jsou obsahem provozování dráhy (Obsluha dráhy), z ČD na SŽDC a v návaznosti na obchodní zákoník byla k 1. 9. 2011 realizována koupě části podniku. Předmětem nákupu byla Obsluha dráhy, tj. řízení provozu ve stanicích a na tratích, tzv. „živá dopravní cesta“. K SŽDC od ČD přešlo Centrální dispečerské pracoviště (CDP) v Přerově a 6 Regionálních center provozu (RCP), se sídlem v Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Plzni, Brně a Ostravě, řídící provozní obvody (PO). Představovalo to přechod více než 9 000 pracovníků. Nově také vznikl Ekonomicko-personální servis (EPS), který zajišťoval centrálně činnosti v ekonomické a právní oblasti pro RCP, která vlastní ekonomické úseky neměla. Součástí převodu vedle dalších zaměstnanců z Generálního ředitelství ČD byli i pracovníci odboru bezpečnosti železniční dopravy, kteří šetří mimořádné události a smrtelné a závažné pracovní úrazy. U jednoho subjektu – SŽDC - tak došlo ke sjednocení všech potřebných činností: zabezpečení dráhy (údržba, opravy, investice), organizování drážní dopravy (tvorba jízdního řádu, dispečerské řízení) a obsluha dráhy (řízení provozu). SŽDC se k tomuto datu stala plnohodnotným manažerem železniční infrastruktury v souladu s evropskou legislativou.

Ke dni 31. 12. 2011 došlo ke zrušení 13 SDC se sídlem v sídlech krajů a tří stavebních správ (Praha, Plzeň, Olomouc) a od 1. 1. 2012 vzniklo sedm SDC se sídly v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Brně a dvě stavební správy – východ se sídlem v Olomouci a západ se sídlem v Praze se současnou úpravou jejich obvodů. Oficiální název nového brněnského SDC byl „SDC jižní Morava“ se sídlem v Brně.

Definitivní organizační začlenění nového segmentu „Obsluha dráhy“ se uskutečnilo organizační změnou k 1. 4. 2012, kdy vzniklo 7 oblastních ředitelství (v Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Plzni, Brně, Olomouci a Ostravě), které organizačně sloučily dosavadní SDC a RCP a územně zhruba kopírující hranice vyšších územně-správních celků NUTS 2. Do jednotlivých OŘ byly začleněny i ekonomické a personální činnosti, které do 31. 3. 2012 pro RCP zajišťoval EPS (Ekonomicko-personální servis). K tomuto datu se snížil počet organizačních jednotek z 29 na 15. Současně se k tomuto datu přejmenovalo Ředitelství SŽDC v Praze na Generální ředitelství SŽDC.

V souvislosti s rozšiřováním dálkového řízení provozu na dalších tratích vzniklo k 1. 12. 2012 druhé Centrální dispečerské pracoviště (CDP) v Praze pro území Čech vyčleněním činností a zaměstnanců ze stávajících českých OŘ. Výstavba nové budovy CDP v Praze na Balabence probíhala od dubna 2014 a 1. 2. 2016 byla uvedena do zkušebního provozu. V březnu 2016 došlo k zapojení prvního traťového úseku Beroun (mimo) – Rokycany (včetně) do dálkového řízení z CDP Praha.

Ke dni 1. 1. 2013 vzniklo Centrum sdílených služeb, které zajišťuje činnosti v oblasti personálně-mzdové agendy, psychologických vyšetření a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Na základě usnesení vlády České republiky č. 1546 ze dne 21. 12. 2015 o koupi části závodu „Železniční stanice“ od ČD na SŽDC byl ke dni 1. 7. 2016 realizován dlouho připravovaný převod této části závodu. Předmětem koupě byly pozemky, budovy, movitý a další majetek spolu s operativní evidencí, zásobami, pohledávkami, závazky a časovým rozlišením. Součásti tohoto převodu části podniku za 3,31 mld. Kč bylo 1 569 budov a 1,385 miliónu metrů čtverečních pozemků v téměř 950 lokalitách osobních nádraží a také přesun 316 zaměstnanců. Transakce se netýkala hlavního nádraží v Brně a Masarykova nádraží v Praze v souvislosti s dřívějšími smluvními závazky k jiným subjektům. Konkrétně v Brně se jedná o dlouhodobý pronájem do roku 2048 developerské firmě BNSD (Brno new station development a.s.). Ve 2. polovině roku 2016 SŽDC nový segment plně integrovala do své struktury, a od začátku roku 2017 byl již plně funkční. Regionální organizační jednotky Železniční stanice v sídlech dřívějších RSM přechodně fungovaly do 31. 8. 2016, k 1. 9. 2016 byly změněny na Správy osobních nádraží (SON) a fungovaly až do 31. 3. 2018. V souvislosti s tímto převodem pro řízení nového segmentu SŽDC byla k 1. 11. 2014 zřízena funkce náměstka generálního ředitele pro správu majetku.

K 1. 4. 2018 došlo u SŽDC ke splynutí SON s OŘ. Na OŘ byl zřízen úsek pro správu majetku řízený náměstkem ředitele pro správu majetku a dosavadní Správy osobních nádraží (SON) nahradily Správy nádražních budov (SNB).

K 1. 1. 2019 došlo u SŽDC k organizačním změnám na všech úrovních, tj. jak na generálním ředitelství, tak na organizačních složkách a výkonných jednotkách. Mezi nejzásadnější změny patří začlenění segmentu „Železniční stanice“ do upravené původní organizační struktury. Na OŘ došlo ke sloučení Správy budov a bytového hospodářství (SBBH) a Správy osobních nádraží (SON) do Správy pozemních staveb (SPS) a vzniku nové Správy obchodních činností (SOČ) a vyčlenění některých činností ze zrušeného úseku náměstka pro správu majetku a těchto správ do úseků náměstka pro ekonomiku, náměstka pro provoz infrastruktury a náměstka pro techniku. Zároveň k tomuto datu došlo ke snížení počtu provozních obvodů (PO) na síti z 35 na 23, v obvodu OŘ Brno se počet PO snížil ze čtyř na tři, kdy došlo ke zrušení PO Havlíčkův Brod. Jeho obvod byl rozdělen mezi tři zbývající PO, jejichž obvody se dost podstatně změnily.

Na základně zákona č. 367/2019 Sb. ze dne 17. 12. 2019, kterým je provedena novelizace zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách a dalších souvisejících zákonů, mezi nimi i „transformačního“ zákona č. 77/2002 Sb., se s účinností od 1. 1. 2020 změnil název organizace Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, na Správa železnic, státní organizace. Po dlouhém váhání bylo povoleno v některých případ používat zkratku SŽ. Oficiální zkratku SŽ mají totiž na mezinárodní úrovni přidělenu Slovinské železnice.

název SŽDC
název Správa železnic
zkrácení názvu SŽ(DC)

K další organizační změně na všech úrovních došlo k 1. 4. 2020. K nejpodstatnějším patří přejmenování Technické ústředny dopravní cesty (TÚDC) na Centrum telematiky a diagnostiky (CTD), Hasičské záchranné služby (HZS) na Hasičský záchranný sbor (HZS), zrušení stávajících dvou Správ železniční geodézie (SŽG) v Praze a Olomouc a zřízení pouze jedné SŽG se sídlem v Praze. Úplně byla zrušena Správa železniční energetiky (SŽE) a její činnosti byly rozděleny mezi GŘ, OŘ a Centrum sdílených služeb (CSS). Na Oblastních ředitelstvích (OŘ) byl zrušen úsek ekonomického náměstka a jeho činnost byla rozdělena mezi GŘ a ostatní úseky OŘ. Dále zde byla zrušena Správa obchodních činností (SOČ).

Dle organizační struktury platné od 1. 4. 2020 má Správa železnic, s. o., vedle generálního ředitelství následující organizační jednotky: sedm Oblastních ředitelství (Brno, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem), dvě Centrální dispečerská pracoviště (Praha, Přerov), Správu železniční geodézie, Centrum telematiky a diagnostiky, dvě Stavební správy (východ a západ), Hasičský záchranný sbor a Centrum sdílených služeb.

Oblastní ředitelství Brno je organizační jednotkou SŽ. Od 1. 4. 2020 se aparát OŘ člení na úseky ředitele, provozu infrastruktury, techniky a řízení provozu. Pod OŘ spadají tři provozní obvody (PO) Brno, Břeclav a Jihlava a odborné správy: Správa mostů a tunelů (SMT), dvě Správy tratí (ST) Brno a Jihlava, dvě Správy sdělovací a zabezpečovací techniky (SSZT) Brno a Jihlava, Správa elektrotechniky a energetiky (SEE) a Správa pozemních staveb (SPS). Správa tratí Břeclav byla zrušena k 31. 12. 2019 a její obvod byl rozdělen mezi Správy tratí Brno a Jihlava.

Použité zdroje:
- J. Kotrman, Železnice v OŘ Brno v letech 2014-2019 (kapitola v knize Elektrotechnika a energetika na železnici, Historie a současnost na jižní Moravě a Vysočině, III. díl, SŽ, Brno, 2020)
- výroční zprávy SŽDC
- časopis Moje železnice
- Zdopravy.cz - dopravní zpravodajství