Organizace dráhy

unitární dráha (do 2002) | SŽDC (od 2003) | České dráhy (od 2003) | ČD Cargo (od 2007) | soukromí dopravci

• text
• foto

V březnu 1999 podaly tehdejší České dráhy, státní organizace přihlášku ochranné známky ČD Cargo. Vyčleňování nákladní dopravy již ve společnosti České dráhy, a. s. začalo v roce 2004, kdy k 1. 4. 2004 se úseky nákladní přepravy vyčlenily ze struktury Obchodně provozních ředitelství (OPŘ), byly přejmenovány na Regionální zákaznická centra (RZC) a řízeny přímo odborem nákladní přepravy na generálním ředitelství. Provozní pracovníci nákladní dopravy a přepravy zůstali nadále v železničních stanicích.

V následujícím roce 2005 se začalo vážně hovořit o holdingovém uspořádání Českých drah. Jako první měla být vyčleněna do dceřiné společnosti nákladní doprava. Prvním praktickým krokem bylo v organizační struktuře ČD zřízení funkce náměstka generálního ředitele pro nákladní dopravu k 1. 6. 2005. Již v tomto období se realizovala nákladní přeprava pod značkou ČD Cargo, používané logo však bylo odlišné od toho současného. Toto logo se používalo i na všech tiskovinách týkajících se nákladní přepravy ČD. Propagace nové obchodní značky byla provedena mj. i prostřednictvím celoskříňového reklamního nátěru brněnské elektrické lokomotivy 363.015, v němž jezdila od listopadu 2005.

V roce 2006 několik pracovních týmů pracovalo na konkrétních činnostech pro vznik nové společnosti. Přihláška ochranné známky ČD Cargo v současné podobě byla podána na Úřad průmyslového vlastnictví 26. 6. 2006. V prosinci téhož roku obdržela první lokomotiva 742.147 nový firemní modrý nátěr.

Termín vzniku nové společnosti byl v roce 2007 několikrát posunut. Neuskutečnil se 1. dubna ani 1. července. Dceřiná společnost Českých drah, a. s., zabývající se nákladní dopravou, ČD Cargo, a.s. byla založena 30. 10. 2007 na základě vládních usnesení z 25. 7. 2007 a 22. 10. 2007. Vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 1. 12. 2007. Tímto dnem se majetkově i personálně oddělila od Českých drah, a.s. a začala samostatně fungovat.

Jejím stoprocentním vlastníkem je mateřská společnost České dráhy, a.s., jejímž stoprocentním vlastníkem je český stát. Do nové společnosti přešlo vedle příslušného majetku i 13,5 tisíce zaměstnanců z dosavadního celkového počtu 53 tisíc zaměstnanců u Českých drah. Do vlastnictví získala mj. 484 elektrických lokomotiv (z toho 59 dvousystémových a 137 střídavých), 499 motorových lokomotiv a 32 809 nákladních vozů. V době svého vzniku obsluhovala na tuzemské železniční síti 1 085 tarifních bodů s výpravním oprávněním pro vozové zásilky. České železniční cargo se oddělilo od mateřské společnosti jako poslední ve státech střední Evropy.

Vedle Generálního ředitelství tvořily novou společnost organizační složky Střediska oprav kolejových vozidel (SOKV) a Provozní jednotky (PJ).

Údržbu a opravy kolejových vozidel zajišťují od vzniku společnosti tři jednotky organizační struktury (JOS) Střediska oprav kolejových vozidel (SOKV) Ostrava, České Budějovice a Ústí nad Labem, pod která spadají opravny kolejových vozidel (OKV) zahrnující dvě části – opravnu hnacích vozidel (OHV) a opravnu nákladních vozů (ONV). SOKV Ostrava jsou podřízeny čtyři OKV: Břeclav (provádí se zde opravy hnacích vozidel i nákladních vozů) a Brno-Maloměřice (v areálu bývalé opravny vozů), Přerov a Třinec pouze s opravnou nákladních vozů. Mimo vlastní kapacity jsou údržba a především opravy hnacích kolejových vozidel prováděny u dceřiné společnosti Českých drah, a. s., DPOV Přerov, a.s. a v externích smluvních kapacitách, například i na některých pracovištích Oblastních center údržby (OCÚ) Českých drah, a.s. Mezi jinými i ve Středisku údržby (SÚ) Maloměřice, patřící pod OCÚ Východ. SOKV zajišťují i správu nemovitého majetku ČD Cargo.

Vlastní provoz nákladní dopravy a přepravy zajišťovalo zpočátku devět JOS s názvem provozní jednotka ČD Cargo, a.s. (PJ) v Brně, České Třebové, Českých Budějovicích, Ostravě, Praze, Ústí nad Labem, Plzeň (zrušena 1. 6. 2013), Olomouc (zrušena 1. 6. 2013) a Nymburk (zrušena 1. 7. 2013). Zrušené PJ byly začleněny do stávajících PJ: Plzeň do Českých Budějovic, Olomouc do Ostravy a Nymburk do Prahy. PJ Brno je členěna na aparát a provozní pracoviště (PP), kterých původně bylo šest – Brno-Maloměřice, Břeclav, Havlíčkův Brod, Jihlava, Veselí nad Moravou a Znojmo. K 1. 3. 2009 přešel pod PJ Brno od PJ Olomouc obvod PP Otrokovice. K témuž datu byly zrušeny PP Veselí nad Moravou (přičleněno k PP Otrokovice) a PP Znojmo (přičleněno k PP Břeclav). Před rokem 2017 bylo zrušeno PP Jihlava a začleněno do PP Havlíčkův Brod. V současné době má PJ Brno čtyři PP: Brno-Maloměřice, Břeclav, Havlíčkův Brod a Otrokovice. Zajišťuje provoz na 1 495 km tratí, na kterých leží 165 tarifních bodů. Aparát PJ Brno sídlí v budově bývalého elektroúseku na Kulkově ul. 1 v Maloměřicích v areálu OCÚ Východ (bývalé DKV).

Do PJ přešli z uzlových železničních stanic (UŽST) především zaměstnanci, kteří se zabývali nákladní dopravou a přepravou. Pod PJ patří i strojvedoucí, kteří jsou přiděleni k jednotlivým provozním střediskům (PS) a jejich práci organizují Komanda, která jsou obsazena strojmistry (strojovými a personálními). K 1. 12. 2007 v PJ Brno náležely ke Komandu Brno PS Brno a Veselí nad Moravou, ke Komandu Břeclav PS Břeclav a ke Komandu Havlíčkův Brod PS Havlíčkův Brod, Horní Cerekev a Jihlava.

Obvod PP Brno-Maloměřice je ohraničen stanicemi: Letovice, Velké Opatovice, Ivanovice na Hané, Nesovice, Hrušovany u Brna, Moravské Bránice, Ivančice, Náměšť nad Oslavou, Tišnov a Nedvědice. Vedení a aparát PP má sídlo v maloměřické výpravní budově Sever.

Zajímavá situace nastala na období několika měsíců počínaje dnem 1. 10. 2016, kdy došlo k výměně ředitelů PJ mezi sebou, např. dosavadní ředitel PJ Brno byl přesunut do PJ Ostrava a naopak. K přesunům došlo i mezi PJ Praha a Česká Třebová a mezi PJ Ústí nad Labem a České Budějovice. Toto opatření představenstva společnosti mělo za cíl zlepšit úroveň řídící činnosti na PJ.

Úkoly související s organizací a operativním řízením nákladních vlaků ČD Cargo, a.s. plní jednotka organizační struktury Řízení provozu Česká Třebová (ŘP ČT), kde je 12 dispečerských pracovišť pro řízení provozní práce a šest pracovišť vozových dispečerů ÚDIV (ústřední dirigování vozů). Dispečeři pro řízení provozní práce byli ke dni vzniku ČD Cargo k 1. 12. 2007 vyčleněni z dispečerských aparátů Regionálních center provozu (RCP) Českých drah. Sídlo ŘP ČT je v blízkosti výpravní budovy zdejší stanice v budově bývalého OPŘ Česká Třebová. V současné době je budova ve správě SOKV Ústí nad Labem.

Dalšími JOS jsou nyní ještě Odúčtovna přepravních tržeb v Olomouci a dvě zahraniční zastoupení ČD Cargo, a.s. Niederlassung Wien a ČD Cargo, a.s. Niederlassung Deutschland.

V současné době má ČD Cargo, a.s. sedm dceřiných společností a pět společných podniků s kapitálovou účastí. Jednou z dceřiných společností je Terminal Brno, a.s. se sídlem v Brně.

V letech 2007 a 2008 se připravovala fúze českého státního nákladního dopravce ČD Cargo se slovenským státním dopravcem Železničná společnosť Cargo Slovakia, a. s. (ZSSK Cargo), který vznikl k 1. 1. 2005. Pro rozdílné představy a záměry jejich vlastníků však k uvažované fúzi nedošlo. Obdobné tendence se objevily i v letech 2011 a 2012, kde ve hře bylo navíc i spojení s polským dopravcem PKP Cargo. Rovněž se neuskutečnil kdysi plánovaný vstup strategického partnera do společnosti ČD Cargo.

Nové společnosti byla přidělena VKM – mezinárodní zaregistrovaná identifikační označení vlastníka vozidel „ČDC“ a „ČDCR“. Na jejích vozidlech, která jsou registrována v ČR, se převážně objevuje označení CZ-ČDC. Od 1. 12. 2007 byla hnací vozidla v původním nátěru označena samolepkami ČDC. Od roku 2007 se lokomotivy začaly opatřovat korporátním modrým nátěrem. ČD Cargo zvolilo kombinaci modré návěstní střední a modři pařížské, doplněné bílými, či světle šedými detaily. Od března 2008 začala jezdit v korporátním nátěru také první „laminátka“ 240.106. V roce 2008 společnost zahájila reklamní kampaň s názvem „Cokoliv kamkoliv“ a následně se tento slogan ve formě polepů postupně objevil na některých lokomotivách v korporátním modrém nátěru.