Pod pojem „železniční stavebnictví“ zahrnujeme soubor průmyslových odvětví, která se podílí na stavbě a modernizaci železniční sítě. Následující popis se soustřeďuje hlavně na období socializmu (1945–1989), kdy spadalo železniční stavebnictví pod několik státních podniků.
Hlavním impulzem rozvoje železničního stavebnictví byla nutnost rozsáhlého rozvoje a modernizace železniční sítě po druhé světové válce. Proto v roce 1952 a následujících letech vznikly následující podniky:
V následujícím textu jsou stručně shrnuty informace k jednotlivým odvětvím souvisejícím s uvedenými podniky, se zaměřením na zájmové území webu.
ad 1) Železniční svršek + zemní, mostní a tunelové práce
Podnik Železniční stavitelství (ŽS) navázal na činnost dřívějších železničních stavebních správ (ŽSS). V 50. letech byly základním předmětem činnosti práce na železničním svršku s malým rozsahem zemních a mostních prací. V roce 1960 bylo rozhodnuto o generálních opravách tunelů a podnik ŽS se stal jediným dodavatelem rekonstrukčních tunelových prací. Postupně se také přidaly elektromontážní práce, zahrnující osvětlení ve stanicích, vnitřních elektroinstalacích v budovách nebo například elektrických ohřevech výměn.
Původně zahrnovalo ŽS podniky v Praze, Brně, Bratislavě a Košicích. Organizační struktura ŽS Brno se postupně měnila. Původně jej tvořilo podnikové ředitelství a tři organizační jednotky (Stavební úsek Brno, Stavební úsek Ostrava, Elektromontážní úsek Brno), ke kterým v roce 1956 přibyl Mechanizační úsek Brno. Pro ilustraci dalšího vývoje je uveden následující přehled stavebních úseků ŽS Brno (od roku 1962 označovaných jako stavební závody) v několika vybraných letech:
1962 | 1977 | 1986 |
01 Brno | 01 Brno | 01 Pozemní stavby Brno |
02 Ostrava | 02 Ostrava | 02 Dopravní stavby Ostrava |
03 Česká Třebová | 03 Brno | |
04 tunely Brno | 04 tunely Brno | 04 Inženýrské stavby Brno |
05 pozemní stavby Brno | Elektromontážní závod 05 Brno | 05 Montáže Brno |
06 mechanizace Brno | Mechanizační závod 06 Brno | 06 Doprava a mechanizace Brno |
Některé závody průběžně vznikaly a zanikaly podle potřeb jednotlivých staveb. Kromě již zmíněných tunelových prací závodu 04 se to týkalo také závodu 03. Ten existoval v letech 1960–1964 za účelem výstavby železničního uzlu Česká Třebová. Dále pod tímto číslem fungoval od roku 1969 závod zajišťující nákladního průtahu Brnem (sídlící na Plotní 6 u Dolního nádraží). Následně byla číslem 03 označována obalovna a betonárna na Morávce, která byla v provozu do roku 1978.
Umístění jednotlivých organizačních jednotek v Brně bylo následující:
Z dalších objektů lze zmínit například projektové středisko na ulici Borky (pod náspem bývalého úseku třebovské dráhy).
Počátkem 90. let, po zabrání areálů Morávka a Polní soukromými subjekty, se závody přestěhovaly na Burešovu a Kulkovu.
Kromě uvedených závodů bylo v roce 1965 zřízeno učňovské středisko (pod číslem 07) na zámku v Moravském Krumlově, v roce 1980 přejmenované na Střední odborné učiliště stavební (SOUS). Od roku 1972 bylo číslem 08 označované vývojové středisko, které vyrábělo metaloplastické panely použité například na výpravní budově Brno jih nebo maloměřickém stavědle L (později číslo 4).
Z významných staveb ŽS Brno lze uvést například stavbu druhé koleje Brno – Havlíčkův Brod, vybudování nákladního průtahu Brnem, montáž nového ivančického viaduktu nebo výstavbu kontejnerového terminálu v Brně, jako prvního svého druhu v síti ČSD. V rámci elektrizace tratí podnik realizoval kromě zmíněných úprav tunelů také rekonstrukce silničních nadjezdů nebo stavby měníren a spínacích stanic. Dále prováděl pozemní stavby jako výpravní budovy, sklady, dílny a další provozní budovy.
Mimo železniční rezort lze jmenovat například stavby a rekonstrukce tramvajových tratí, silniční stavby (například Husovický a Královopolský tunel) nebo veřejné osvětlení komunikací. Lze také zmínit rekonstrukci „experimentální budovy B“ na Křídlovické 80, stavbu bytového komplexu na Turgeněvově ulici, „Ubytovnu Štýřice“ (pozdější hotel Morávka) nebo známý M-Palác. ŽS Brno také stavělo tzv. železniční polikliniku, která však po roce 1989 nebyla dokončena.
Od roku 2003 je majoritním vlastníkem španělská stavební skupina OHL, jejíž název se promítl i do pojmenování OHL ŽS. V říjnu 2021 se firma přejmenovala na OHLA ŽS a sídlo ředitelství i většiny brněnských závodů se přestěhovalo do nového komplexu Green Building na Tuřance (v Arealu Slatina).
ad 2) Výroba stavebního materiálu
Železniční štěrk se tradičně vyráběl v drážních kamenolomech. Původně se jednalo o lomy malého rozsahu s nízkým stupněm mechanizace, kde převažovala ruční práce. K dopravě rozpojené horniny k drtírně sloužily úzkokolejné drážky.
V roce 1952 drážní lomy vyčleněny z ČSD a sloučeny v nově vzniklém „Železničním podniku pro lomy a štěrkovny“, později přejmenovaném na „Průmyslovou výrobu dopravního stavebnictví“. Celkem se jednalo o 21 kamenolomů. Postupně byly některé rušeny (např. v první polovině 60. let lom v Blansku – dnes sídlo OTV), nebo vznikaly nové.
Lomy pokračovaly v průmyslové výrobě štěrku a štěrkopísku se zdokonalenými technologiemi (rypadla, vrtné soupravy, náhrada kolejové dopravy automobilovou) a navíc zahájily v roce 1955 výrobu prefabrikovaných prvků pro železniční stavby, zejména betonových pražců. V té souvislosti bylo k podniku přičleněno několik betonáren. V roce 1961 se podnik přejmenoval na „Železniční průmyslovou stavební výrobu“ (ŽPSV). V roce 1963 se sídlo přesunulo z Prahy do Uherského Ostrohu, kde ŽPSV s.r.o. působí dodnes.
ad 3) Automatizace
V oblasti sdělovací a zabezpečovací techniky vznikly v roce 1954 tři podniky (Výroba sdělovacích a zabezpečovacích zařízení Praha, Stavba a montáž sdělovacích a zabezpečovacích zařízení Brno, Ústřední sklad sdělovací a zabezpečovací Olomouc), které se v roce spojily ve „Výrobu a výstavbu sdělovacích a zabezpečovacích zařízení Praha“ (VVSZZ).
V roce 1959 se podnik stal generálním dodavatelem sdělovacích a zabezpečovacích zařízení pro všechny odběratele v ČSSR a hlavním dodavatelem těchto zařízení pro vývoz. V roce 1961 se podnik přejmenoval na Automatizaci železniční dopravy (AŽD). Brněnský závod AŽD měl (a dodnes má) sídlo v areálu bývalých Návěstních dílen v Králově Poli na Křižíkově ulici.
V 60. letech se činnosti AŽD soustředily hlavně na budování reléových zabezpečovacích zařízení a automatických telefonických ústředen ve stanicích a vybavení tratí automatickým blokem a dálkovou kabelizací. Postupně se portfolio rozšiřovalo, například o silniční světelná signalizační zařízení nebo v 70. letech o významnou zakázku na zabezpečovací zařízení a bezobslužné systémy pražského metra.
Od roku 1993 působí jako soukromá firma AŽD Praha s.r.o.
ad 4) Elektrizace
Po roce 1945 byla potřeba zajištění rychlé elektrizace moderními prostředky a za minimálního rušení stávajícího provozu. V té souvislosti vznikl v roce 1950 podnik Elektroinstalační závody Praha (nedlouho nato přejmenovaný na Elektromontážní závody) u něhož byl zřízen samostatný provoz Trakce, zabývající se trakčním vedením. Následně v roce 1954 vznikl podnik Elektrizace železnic (EŽ) slučující pracovníky závodu Škoda Plzeň a Elektromontážních závodů.
Postupně byla zaváděna mechanizace a moderní výrobní a montážní technologie: například hloubení základů pro stožáry trakčního vedení pomocí bagrů nebo zemních vrtáků, použití pojízdných betonářských souprav a montážních plošin na železničních vagonech. Podnik se zabýval také souvisejícími pracemi, jako výstavbou měníren a spínacích stanic, úpravou a přeložkami kabelů zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, nebo rozvodů osvětlení ve stanicích a zastávkách. V roce 1959 se podnik stal generálním dodavatelem všech elektrizačních staveb.
Od roku 1993 působí dále jako společnost Elektrizace železnic Praha a.s.
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |