V době prvních železnic zajišťovali údržbu sdělovacích (dorozumívacích), návěstních a zabezpečovacích zařízení pracovníci traťového hospodářství (odborů pro udržování dráhy – OUD). Spolu s vývojem techniky (více o historii zde) však narostla potřeba její specializované údržby a oprav. Protože dominovalo zařízení zvonkových návěstí, příslušní odborníci se nejprve nazývali „dozorci zvonků“. V roce 1886 se označení změnilo na „telegrafní dozorce“, o 3 roky později pak „telegrafní mistr“. V roce 1891 byla ustanovena další kategorie „blokovní mistr“. Telegrafní mistři udržovali sdělovací a návěstní zařízení, blokovní mistři udržovali elektromechanické zabezpečovací zařízení.
V roce 1907 byly zřízeny první výkonné jednotky sdělovací a zabezpečovací techniky – návěstní dílny (ND). Na každé ředitelství státních drah připadaly jedny návěstní dílny. V Brně vznikly návěstní dílny v roce 1918 na Hlavním nádraží (po válce byly přesunuty do Králova Pole). Názvy funkcí telegrafní a blokovní mistr se změnily na návěstního mistra.
V meziválečném období byla „služba zabezpečovací a dorozumívací“ územně rozdělena na udržovací obvody návěstních mistrů a návěstních zámečníků. Rozdělení činnosti lze ilustrovat výtahem z dobových předpisů z roku 1924:
V roce 1943 byly dle německého vzoru založeny návěstní správy (Signalmeisterei). Na jižní Moravě byly návěstní správy v Brně, Havlíčkově Brodě, Jihlavě a Veselí nad Moravou. Dále v roce 1944 byly pro údržbu sdělovacích zařízení v obvodu Velké Prahy a Velkého Brna založeny dorozumívací správy (Fernmeldemeisterei). Ke každé dorozumívací správě byl přidělen jeden telegrafní (spojovací) stavební vlak.
Poválečná organizace zachovala strukturu rozdělení na zabezpečovací správy a návěstní dílny. V roce 1946 se zabezpečovací správy přejmenovaly na dorozumívací správy. V obvodu ŘSD Brno byly dorozumívací správy v Brně, Břeclavi, Jihlavě a Veselí nad Moravou.
V roce 1952 se návěstní dílny přejmenovaly na sdělovací a zabezpečovací dílny (SZd). Dále byly pro oblast Moravy a Slezska od roku 1956 zřízeny sdělovací a zabezpečovací laboratoře (SZl) ve Valašském Meziříčí.
Mezi roky 1952 a 1988 byly základními výkonnými jednotkami sdělovací a zabezpečovací distance (SZD). Původně se označovaly Brno 1 a 2, od roku 1963 pak Brno-sever a Brno-jih.
Důležité je také zmínit specifické vzdělávání v oboru sdělovací a zabezpečovací techniky. Již v roce 1949 vzniklo při návěstních dílnách v Brně odborné učiliště. V 50. letech se označovalo jako „železniční učiliště státních pracovních záloh“, později Odborné učiliště železniční. Sídlo bylo na Tučkově 3 (z druhé strany budovy ředitelství Leninova 26 - dnes Kounicova 26). Odborný výcvik zajišťovaly Návěstní dílny v Králově Poli. Po převzetí areálu na Křižíkově nově založeným podnikem Automatizace železniční dopravy (AŽD) v roce 1961 se odborná výuka konala na Leninově nebo Hybešově ulici a dále na státním zámku v Moravském Krumlově - učiliště se označovalo jako Střední odborné učiliště AŽD.
Po roce 1989 byly zrušeny sdělovací a zabezpečovací distance (SZD) a sdělovací a zabezpečovací dílny (SZd) a údržba postupně přešla do oblasti činností ČD – Správ dopravní cesty (SDC) a její Správy sdělovací a zabezpečovací techniky (SSZT). Na tradici učiliště AŽD navázala Střední škola informatiky a spojů na Čichnově ulici v Brně-Komíně (současný název je Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví).
V novém tisíciletí pak výstavbu i údržbu infrastruktury přebírá Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). V obvodu Oblastního ředitelství Brno jsou dvě správy (SSZT Brno a SSZT Jihlava), které se dále dělí na sdělovací a zabezpečovací obvody (SZO) a udržovací okrsky (UO).
Dále je pro ilustraci popsáno rozdělení zájmového území tohoto webu v několika vybraných letech:
1938 | udržovací obvody návěstních mistrů |
Brno I | Brno h. n. – Židenice |
Brno II | Brno h. n. – Modřice ... dále Vranovice |
Brno III | Svitavská pobřežní dráha, stará Tišnovka po Žďár n. S., Židenice – Adamov ... dále Skalice n. Sv. |
Brno IV | Brno d. n. – Vladislav ... dále Jihlava |
Brno V | Brno d. n., komárovská spojka, Vlára po Křenovice d. n. ... dále Kyjov |
Brno VI | spojka Brno h. n. – Brno d. n., přerovská trať po Rousínov ... dále Vyškov na Moravě |
1946 | správní obvody dorozumívacích správ |
Brno 1 | brněnské spojky + úseky tratí z Brna h. n. do H. Heršpic, Zábrdovic, Židenic, Slatiny, Chrlic, Střelic |
Brno 2 | H. Heršpice – Hrušovany u Brna, Chrlice – Přerov, Slatina – Slavkov, Střelice – M. Krumlov, Střelice – Okříšky |
Brno 3 | Zábrdovice – Tišnov, Židenice – Semanín |
1952 | návěstní okrsky |
SZD Brno 1 | Brno, Břeclav, Jihlava, Veselí n. M. |
SZD Brno 2 | Vranovice, Kyjov, Skalice nad Svitavou, Vyškov na Moravě |
1963 | návěstní okrsky |
SZD Brno-sever | Brno hl. n., Brno-H. Heršpice, Brno-Maloměřice, Tišnov, Žďár n. S., Střelice, Okříšky, Třebíč, Jihlava |
SZD Brno-jih | Brno dol. n., Blansko, Skalice n. Sv., Bučovice, Kyjov, Vranovice, Břeclav, Znojmo, Mor. Bránice, Hrušovany n. J. |
(úsek Brno hl. n. – Přerov spadal pod SZD Přerov) | |
2021 | sdělovací a zabezpečovací obvody (SZO) + udržovací okrsky (UO) |
SZO Brno hl. n. | UO Brno jih (Hrušovany u B. – Brno-H. Heršpice) |
UO Brno hl. n. (Brno hl. n. a dol. n.) | |
UO Tišnov (Kuřim, Tišnov, Řikonín, Nedvědice) | |
SZO Brno-Maloměřice | UO Brno-Židenice (Brno-Židenice, Brno-Maloměřice St. 1, Brno-Královo Pole) |
UO Brno-Maloměřice (Brno-Maloměřice St. 2 – 6 a depo) | |
UO Skalice n. Sv. (Adamov – Březová n. Sv.) | |
SZO Břeclav | UO Břeclav sever (Lanžhot – Vranovice) |
UO Břeclav jih (Břeclav) | |
SZO Hrušovany n. J. | UO Hrušovany n. J. (Střelice – Zastávka u B., Střelice – Hrušovany n. J. – Boří Les) |
UO Znojmo (Znojmo – Olbramkostel, Znojmo – Šatov, Znojmo – Hrušovany n. J.) | |
SZO Veselí n. M. | UO Hodonín (Hodonín – Hrušky, Hodonín – Velké Pavlovice, Hodonín – Mor. Písek) |
UO Veselí n. M. (Veselí n. M. – Kyjov) | |
SZO Vyškov na M. | UO Blažovice (Brno-Slatina – Nesovice) |
UO Vyškov na M. (Brno-Chrlice – Ivanovice na H.) |
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |