Infrastruktura

železniční stavebnictví | traťové hospodářství | sdělovací a zabezpečovací zařízení | elektrotechnika | speciální drážní vozidla

• text
• foto

Na železnici se vedle klasických lokomotiv, motorových vozů, jednotek různých trakcí a osobních, nákladních i speciálních vozů rozmanitých druhů setkáme i se speciálními kolejovými vozidly. Ta jsou určena především ke stavbě, údržbě, opravám a kontrole železniční infrastruktury zejména v oblasti traťového hospodářství nebo související s trakčním vedením.

Speciálních drážních vozidel existuje velká řada druhů a typů. Část z nich má vlastní pohon pro jízdu vlastní silou nebo jenom pro pojíždění při své pracovní činnosti. V literatuře se uvádí následující rozdělení

• drezíny, motorové a přívěsné vozíky a speciální trakční prostředky,
• stroje pro pokládku kolejí a výhybek,
• stroje pro čištění kolejového lože a zvyšování únosnosti pražcového podloží,
• strojní podbíječky, stroje na úpravu směrové a výškové polohy koleje,
• pluhy na úpravu kolejového lože,
• stroje pro hutnění a homogenizaci kolejového lože,
• kolejové jeřáby,
• vozidla pro stavbu, údržbu a opravy trakčního vedení,
• speciální vozy a stroje pro přepravu materiálu železniční infrastruktury,
• mechanizmy na odstraňování sněhu,
• vozidla pro měření a diagnostiku,
• dvoucestná vozidla,
• ostatní speciální drážní vozidla.

Správa železnic, s. o. vlastní pouze omezené množství těchto vozidel, ať z hlediska jejich druhů nebo počtu. Většina speciálních vozidel je majetkem soukromých firem, které se zabývají stavbou, údržbou a opravami železniční infrastruktury. Ve velké míře jsme se s nimi mohli setkat v brněnském uzlu při velkých stavebních a rekonstrukčních akcích v minulých letech.

Ze speciálních vozidel jsou mezi veřejností nejznámější motorové a přívěsné vozíky, lidově přezdívané „drezíny“, které slouží především pro přepravu materiálu při údržbě tratí. Pamětníci si určitě vzpomenou na malé žlutočerné motorové vozíky typů T 14/52 a Vm 14/52. V letech 1933–1968 se jich vyrobilo zhruba tři tisíce kusů. Tato velmi rozšířená vozidla byla nahrazena motorovými vozíky typu MUV 69, které se záhy rozšířily po celé naší železniční síti. Výrobce Mechanizace traťového hospodářství Praha, závod Brno-Horní Heršpice jich v letech 1968–1991 vyrobil kolem jednoho tisíce kusů (podle některých materiálů výrobce bylo dodáno 741 kusů do České republiky, 234 kusů na Slovensko a šest kusů do Německa). Některé vozíky byly vybavovány různou mechanizací, například hydraulickou rukou, nebo speciálními nástavbami. K těmto motorovým vozíkům byly vyráběny přívěsné vozíky typů PV nebo PVK. Řada z těchto vozidel postupně prošla modernizacemi a rekonstrukcemi a byly například označeny jako typy MUV 69.1 až MUV 69.7, MUV 71 nebo MUV 73. MUV 69 také sloužily jako nosiče případně jako základ jiných strojů, např. ZŠ 72, KSF 70, PUŠL 71, MMD 01, MV 20. V letech 2017–2019 vyrobila společnost CZ LOKO ve svém jihlavském závodě pro SŽDC 50 nových motorových univerzálních vozíků MUV 75 s maximální rychlostí 75 km/h, které nahradí stejný počet stávajících MUV 69. K MUV 75 bude vyrobeno 100 kusů přívěsných vozíků.

U Správy železnic se v organizačních jednotkách Správy tratí Brno můžeme například setkat s těmito motorovými vozíky a mechanismy:

• rekonstruované MUV 69.2-643 a MUV 69.2-714 u Traťového okrsku Šlapanice,
• MUV 71.004 u Traťového okrsku Brno (z MUV 69 bylo před rokem 2009 rekonstruováno celkem pět kusů v jihlavském závodě společnosti CZ LOKO, z toho dva (MUV 71.002 a 004) byly dodány SŽDC pro tehdejší SDC Brno),
• MUV 75-035 u Traťového okrsku Maloměřice,
• SVP 60.1/52 u Traťového okrsku Maloměřice (strojní vyměňovač pražců),
• SVP 74-088 a SVP 74-188 u Mechanizačního střediska Brno.

Často se můžeme na elektrifikovaných tratích setkat s tzv. „mandelinkami“, což je přezdívka montážních vozů trolejového vedení, označovaných jako MVTV. Jak napovídá jejich název, slouží k prohlídkám, údržbě a opravám trakčního vedení. Původně pro tyto účely sloužila vozidla přestavěná z různých motorových a osobních vozů, které byly většinou taženy lokomotivou. Od roku 1970 se pro účely údržby trakčního vedení začaly v tehdejším lokomotivním depu v Břeclavi přestavovat známé motorové vozy řady M 131.1 (Hurvínek) na řadu M 131.2. V Brně jsme se mohli setkat s vozy M 131.2016 (Opravna trakčního vedení Tišnov), M 131.2013 (OTV Maloměřice) nebo M 131.2019 (OTV Modřice). V roce 1971 začala vyrábět vagónka TATRA Studénka nové motorové vozy speciálně pro tyto účely řady M 250.0 (od roku 1988 řada 893), které byly odvozeny od motorových vozů řady M 240.0 (později řada 820). Jednotlivým OTV byly přiděleny tyto vozy: M 250.0007 (Modřice), M 250.0015 (Maloměřice) a M 250. 0016 (Tišnov). V letech 1982 až 1989 vyráběla TATRA Studénka montážní motorové vozy řady M 153.0 (později řada 892), odvozené od početné řady motorových vozů M 152.0 (později řada 810). Příděl vozů byl následující: OTV Modřice M 153.077 (později 892.077) a M 153.0107 (později 892.107), OTV Maloměřice M 153.027 (později 892.027) a M 153.0108 (později 892.108) a OTV Tišnov M 153.078 (později 892.078). Původně byly tyto montážní vozy ve stavu lokomotivních dep a až v roce 1995 došlo k jejich převedení od lokomotivního hospodářství k Divizi dopravní cesty k jednotlivým Správám dopravní cesty (SDC). V roce 1998 byly montážní motorové vozy převedeny do kategorie speciální drážní vozidla a došlo k jejich přeznačení z řady 892 na MVTV3 a z řady 893 na MVTV2 při ponechání jejich evidenčních čísel. Od roku 2011 obdržely MVTV i mezinárodní označení ve formě dvanáctimístného čísla. Některé vozy řady MVTV2 prošly rekonstrukcí. V současné době jsou v OTV Modřice vozy MVTV2-027 a rekonstruovaný MVTV2.2-009 (ex 892.078), v OTV Tišnov MVTV2-107, v OTV Křenovice MVTV2-077 a v OTV Blansko MVTV2-108 a záložní MVTV3-015. Nejnovějším přírůstkem do rodiny montážních vozů je od dubna 2017 vozidlo nové generace označené jako MTW 100-001 (s mezinárodním označením 99 54 9139 001-0), které vyrobila rakouská firma Plasser & Theurer. Vůz byl přidělen do OTV Modřice.

Speciální drážní vozidla jsou dle platné legislativy postupně označována podle mezinárodních standardů také dvanáctimístným číslem, které však neobsahuje žádnou číselnou část z původního označení. Jako příklady lze uvést MUV 71.004, jehož dvanáctimístné označení je 99 54 9 628 765-8, nebo MVTV2-107 s dvanáctimístným číslem 99 54 9439 020-7.

Použité a doplňující zdroje:
- Speciální drážní vozidla (P. Bado a V. Jelínek, ALHA, 2014)
- Traťové stroje.net
- fotogalerie Vlaky.net
- Kolejové jeřáby

(4/2020)