Na blažovickém zhlaví stanice Šlapanice se odpojovala vlečka do bývalých Papíren. Spojovací kolej klesala kolem zahrádek a fotbalového hřiště, křížila dvě ulice a mezi zástavbou vstupovala do areálu podniku.
Nejprve byl v areálu Rolnický akciový cukrovar postavený v letech 1871–1872. Původně se plánovaly různé varianty železniční napojení (do Sokolnic nebo Křenovic). V roce 1887 ale vznikla šlapanická stanice, odkud byla vystavěna vlečka. To pomohlo značnému rozšíření podniku, i když se i nadále jednalo o spíše menší cukrovar (v kampani zde pracovalo 100 zaměstnanců). Vyráběl se zde surový cukr, který se odvážel k rafinaci do cukrovaru ve Slavkově nebo Hrušovanech u Brna.
(Poznámka: Některé zdroje datují zřízení vlečky až rokem 1897. Avšak záznam o provozní vlečce se objevuje už ve statistickém přehledu v roce 1890.)
Vlečkové kolejiště tvořilo uzavřenou smyčku, ze které později zůstala 1. a 5. kolej. Nejzápadnější kolej (později označovaná číslem 9) vedla k sýpce, postavené v roce 1911 (pozdější n.p. Oseva, dnes Elita semenářská, a.s.).
Za hospodářské krize v roce 1931 skončil provoz cukrovaru a v roce 1939 začal areál sloužit papírenskému průmyslu: německá firma Schottola a spol. zde začala vyrábět dehtové střešní lepenky a podlahové krytiny. Po druhé světové válce přešla výroba pod Ostravské chemické závody. V roce 1947 byla areál přestavěn a po znárodnění změnil název na Dehtochema – zužitkování dehtu a výroba lepenek. V roce 1948 přešla ruční výroba lepenky na strojovou.
V roce 1965 se podnik změnil na Brněnské papírny – výroba papírové lepenky. V roce 1972 bylo zastaveno zpracování dehtu a podnik se zaměřil na polygrafický průmysl (od roku 1975 výroba kartonáže).
Rokem 1976 je datován velkorysý projekt rekonstrukce vlečky: obsahoval stavbu předávacího kolejiště v blízkosti blažovického zhlaví a rozšíření kolejiště v areálu. Zůstalo však jen u projektu. V letech 1978–1980 proběhla generální oprava vlečky. V roce 1982 byla odstraněna kolejová váha s vážním domkem. Koncem 80. let se uváděla denní nakládka kolem 20 vagonů.
Po roce 1989 došlo k dalším změnám názvů a majitelů: Šlapanické papírny, Karton Morava a nakonec mezinárodní firma ICEC (International Consulting, Engineering and Contracting). Ta již vlečku nevyužívala, ale část jí pronajímala firmě RCP-Glass Kyjov, která zde do roku 2001 separovala skleněný odpad pro jeho další využití ve sklárnách.
Vlečka byla oficiálně zrušena dne 15. 8. 2008 a následovalo její snesení (září 2008 – březen 2009). Od roku 2017 je areál v majetku města. V roce 2019 byla zahájena demolice a sanace areálu za účelem revitalizace pro výstavbu rodinných domů.
Lokomotivy:
Při obsluze vlečky se v průběhu času vystřídala řada strojů: například prasátko T 211.0863, karkulky T 444.1046 a T 444.1549, rosničky 710.770 a 710.865, nebo vzácné lokomotivy V 60 (716.534 a 716.535). V devadesátých letech však většina z nich vlečku opustila.
výroba | na vlečce od–do | poznámka | |
T 211.0863 | ???? | ????–198? | šrotace 198? |
T 444.1046 / 726.046 | ???? | 1986–1995 | původně ČSD, šrotace 1995 |
T 444.1549 / 726.549 | ???? | ????–1995 | šrotace 1995 |
T 334.0770 / 710.770 | ???? | ????–199? | odprodej do Srbska 1999 |
T 334.0865 / 710.865 | ???? | ????–199? | odprodej na Slovensko 199? |
V 60-16998 / 716.534 | 1981 | ????–???? | |
V 60-17426 / 716.535 | 1981 | ????–???? |
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |