Tratě v brněnském uzlu

Železnice vznikaly v Rakousku-Uhersku od roku 1824. Podle vztahu mezi státem a železnicemi lze éru budování železnic rozdělit následovně:

V odbobí 1824-1841 se budovaly zásadně soukromé dráhy. Roku 1839 byla do Brna přivedena dráha z Vídně (břeclavská trať) patřící společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB).

V letech 1841-1854 byly stavba i provoz hlavních drah řízeny státem a soukromé dráhy v těchto trasách byly zestátňovány. Roku 1849 vyšla z Brna třebovská trať.

Následné období 1854-1879 bylo postiženo špatnou finanční situací státu, který se drah zbavoval. Nastoupily dráhy soukromé, na jejichž provozu se stát různým způsobem finančně účastnil. Roku 1855 byla třebovská dráha prodána francouzskému konsorciu a vznikla společnost státní drahy (StEG). Roku 1856 byla zprovozněna trať do Zastávky u Brna (střelická trať) patřící společnosti Brněnsko-rosické dráhy (BRD), od roku 1870 již také v režii StEGu. Od roku 1869 vychází z Brna trať na Přerov (přerovská trať) patřící společnosti KFNB. Toto období bylo nejbouřlivějším obdobím stavby drah.

V letech 1880-1918 se finanční situace státu zlepšila, což se projevilo náhlým rozvojem sítě státních drah - buď výstavbou nebo zestátňováním soukromých drah. Síť hlavních drah se doplnila vedlejšími drahami: takto vznikla roku 1885 trať Brno - Tišnov (tzv. stará Tišnovka) a roku 1887 trať Brno - Veselí nad Moravou (Vlára).

Další tratí v brněnském uzlu byla soukromá místní dráha Černovice - Líšeň (líšeňská trať) společnosti Brněnsko-líšeňské dráhy (BLD), zprovozněná roku 1905.

V roce 1906 byla zestátněna společnost KFNB, o tři roky později pak StEG. Nově vzniklý provozovatel se nazýval Státní dráhy rakouského mocnářství (kkStB), neměl však dlouhého trvání - po roce 1918 přebraly železniční síť na našem území Československé státní dráhy (ČSD).

Z důvodu nízké propustnosti staré Tišnovky byl roku 1953 zahájen provoz na nové Tišnovce.

Historie i současnost všech uvedených tratí je popsána v jednotlivých kapitolách včetně stanic, zastávek atd. Je-li v textu popisována poloha dopraven, zastávek nebo jiných objektů (vlevo/vpravo trati), je vždy vztažena ke směru trati z Brna. Vyskytují-li se v textu názvy brněnských ulic, jsou používány současné tvary.

Pokud hledáte stanice a zastávky na jednotlivých tratích, můžete použít následující rozcestník.

(Seznam nezahrnuje neveřejné stanice Brno dolní nádraží, Brno jih a Brno-Maloměřice.)

Zkratky: žst = železniční stanice, z = zastávka, odb. = odbočka, nákl. = nákladiště, výh. = výhybna
V závorkách jsou uvedeny dnes již neexistující dopravny nebo zastávky.
Šedě je uvedena přibližná kilometráž.