… vše o historii a vývoji
brněnského železničního uzlu

[rozbalit menu | sbalit menu]


Spojky

Jednotlivé tratě brněnského uzlu byly budovány různými železničními společnostmi. Spolu s růstem uzlu rostla i touha těchto společností po hustější železniční síti s kvalitním spojením a územním pokrytím - to vše v jejich vlastní režii.

Takto roku 1870 společnost StEG nahradila úrovňové křížení s břeclavskou tratí patřící společnosti KFNB - spojka míjela heršpickou výhybnu nadjezdem, na náspu ji objížděla a pokračovala dále na dolní nádraží. Úsek mezi dnešním heršpickým zhlavím Státní silnice a napojením na nákladní průtah je zachován v podobě heršpické koleje 600 (do roku 2009 měla číslo 90). Společnost StEG zároveň prodloužila střelickou trať spojkou mezi dolním a horním nádražím. Výsledkem bylo železniční spojení Vídně s Brnem (přes Střelice a Hrušovany).

Ve snaze o oddělení osobní a nákladní dopravy a odlehčení severnímu zhlaví horního nádraží byla vystavěna tzv. židenická spojka, otevřená roku 1887. Umožnila provést nákladní vlaky z třebovské trati ze Židenic přes Černovice na vlárskou trať a dolní nádraží.

Roku 1890 se na starou Tišnovku napojila Svitavská pobřežní dráha. Nákladní vlaky mohly takto vyjíždět na Tišnov z dolního nádraží, odbočit na Svitavskou pobřežní dráhu a na Radlase se připojit k tišnovské trati.

Další spojky byly postaveny v režii ČSD:

  • V roce 1927 byla zprovozněna komárovská spojka mezi Černovicemi a horním nádražím. Odstranila se tak dvojitá úvrať při jízdě z Vláry na horní nádraží (Černovice - Židenice - horní nádraží).
  • Během druhé světové války byla postavena černovická spojka (aneb vlárská spojka), po které se vlaky od Slatiny mohly napojit na židenickou spojku. Spojka byla vybudována pro vedení vlaků mimo brněnský železniční uzel v případě jeho poškození bombardováním.
  • Po druhé světové válce byla zprovozněna heršpická kolej 603 (někdy též nazývaná heršpická spojka, případně střelická spojka, do roku 2009 označovaná jako kolej 93). Osobní vlaky po ní dodnes přejíždí mezi břeclavskou a střelickou tratí.
  • Na konci roku 1970 byl zprovozněn nákladní průtah z Horních Heršpic přes Dolní nádraží a židenickou spojku do Židenic. Stavba byla první etapou plánované přestavby brněnského uzlu - přivedla nákladní dopravu z jižních relací na Dolní nádraží (plánované ústřední nádraží), příp. dále do Maloměřic. V letech 2007-2010 byla jeho trasa přeložena mimo heršpickou stanici.

Více se o spojkách dovíte v jednotlivých kapitolách.

Licence Creative Commons  Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).

Webarchivováno Národní knihovnou ČR.