Jednotlivé tratě brněnského uzlu byly budovány různými železničními společnostmi. Spolu s růstem uzlu rostla i touha těchto společností po hustější železniční síti s kvalitním spojením a územním pokrytím - to vše v jejich vlastní režii.
Takto roku 1870 společnost StEG nahradila úrovňové křížení s břeclavskou tratí patřící společnosti KFNB - spojka míjela heršpickou výhybnu nadjezdem, na náspu ji objížděla a pokračovala dále na dolní nádraží. Úsek mezi dnešním heršpickým zhlavím Státní silnice a napojením na nákladní průtah je zachován v podobě heršpické koleje 600 (do roku 2009 měla číslo 90). Společnost StEG zároveň prodloužila střelickou trať spojkou mezi dolním a horním nádražím. Výsledkem bylo železniční spojení Vídně s Brnem (přes Střelice a Hrušovany).
Ve snaze o oddělení osobní a nákladní dopravy a odlehčení severnímu zhlaví horního nádraží byla vystavěna tzv. židenická spojka, otevřená roku 1887. Umožnila provést nákladní vlaky z třebovské trati ze Židenic přes Černovice na vlárskou trať a dolní nádraží.
Roku 1890 se na starou Tišnovku napojila Svitavská pobřežní dráha. Nákladní vlaky mohly takto vyjíždět na Tišnov z dolního nádraží, odbočit na Svitavskou pobřežní dráhu a na Radlase se připojit k tišnovské trati.
Další spojky byly postaveny v režii ČSD:
Více se o spojkách dovíte v jednotlivých kapitolách.
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |