Uhelné sklady | sklad tabáku | |
(1935) | Uhelná velkonákupní společnost | Ústředního ředitelství tabákové režie v Praze |
(1942) | Velkonákup uhlím | Tabáková režie |
(1954) | Uhelné sklady | VDS sklad tabáku |
Vlečka Uhelných skladů byla vedena ve statistikách od roku 1913. Vycházela úvratí z prodloužení manipulační koleje. Uhelné sklady ležely vlevo pod náspem, stoupajícím k ulici Husovické. Dnes areál využívá ekodvůr na ulici Jana Svobody. Připomínkou dob minulých zůstávají zdi uhelných výsypek.
Další úvratí byla napojena vlečka do skladu tabáku (lidově „tabačky“). Sklad patřil podniku Československá tabáková režie (ČSTR), který sídlil v novém objektu na ulici Zubatého 1.
Dne 28. 1. 1930 proběhlo první místní šetření ke generálnímu projektu vlečky. Situaci komplikovaly stísněné prostorové poměry, na které měly vliv vedení trasy staré Tišnovky směrem k mostu přes ulici Vranovskou i umístění vlečky skladu uhlí. Uvažovalo se o třech variantách napojení nové vlečky: výhybce ve směru od Brna, napojení vlečkové koleje výhybkami z obou stran nebo výhybce směrem do Brna. Vybrána byla nakonec třetí varianta, protože další dvě by mj. zasahovaly do stávající vlečky skladu uhlí. I výsledná varianta však měla svá úskalí: bylo potřeba částečně změnit směrové poměry kusé výtažné koleje č. 3 a prodloužit ji až k ulici Vranovské. To si vyžádalo i zásah do svahu náspu staré Tišnovky, kde se musely vybudovat dvě nové opěrné zdi: první o délce asi 40 m se nacházela přibližně v úrovni vykládací rampy „tabačky“, druhá, dlouhá zhruba 20 m, na konci výtažné koleje u betonového zarážedla. Stavba vlečky byla zahájena koncem roku 1931 a koncem roku 1932 byl na ní zahájen provoz (staniční kronika však uvádí zprovoznění až v srpnu 1933).
Odbočná výhybka vlečky ležela přibližně v úrovni domů Mostecká 10 a 12. Výtažná kolej od odbočné výhybky č. 5 na vlečku skladu uhlí ležela ve stoupání 5,7 ‰ a její délka mezi začátkem výhybky č. 6 a betonovým zarážedlem činila 47 metrů. Vlastní vlečková kolej měla délku 106 m a mimo úsek odbočné výhybky ležela ve vodorovné poloze. Za odbočnou výhybkou byla umístěna výkolejka, která bránila ujetí vozů, následovala vrata na oplocený pozemek „tabačky“, za nimi byla vykládací rampa přes 20 m dlouhá a za ní v délce asi 30 m pokračovala kolej k zarážedlu, které se nacházelo v úrovni dnešní ulice Jana Svobody. K rampě se daly přistavit tři vagóny a další tři vagóny se vešly od rampy k zarážedlu.
Obě zdejší vlečky skončily s uzavřením zábrdovické stanice v roce 1962. Do dnešních dnů je zachováno těleso vlečky bývalé tabákové režie. Mezi vraty a bývalou rampou můžeme zahlédnout dva dřevěné pražce; na jednom z nich se ještě zachovala podkladnice a tři hřeby. V místech, kde trasu vlečky kolmo přetíná oplocení, byla umístěna vrata. Je zachováno i těleso výtažné koleje a násep staré Tišnovky, na kterých jsou umístěny zahrádky. Za plotem u ulice Vranovská je viditelný mohutný blok betonového zarážedla, které ukončovalo výtažnou kolej. V prostoru zahrádek můžeme vidět i obě opěrné zdi, jak u betonového zarážedla výtažné koleje, tak i naproti bývalé vykládací rampy. Její zbytky můžeme zahlédnout mezi náletovým porostem za plotem u ulice Jana Svobody.
V roce 1950, kdy skončila činnost tabákové režie, převzal objekt na Zubatého 1 nově vzniklý státní velkoobchod potravinářským zbožím, který postupně vystřídal několik názvů (např. Jihomoravský velkoobchod) i organizačních struktur. Nejdéle, od 60. let až do začátku 90. let, zde působily Potraviny Brno. I tento podnik prošel během několika desítek let řadou organizačních změn. Sklad na ulici Zubatého si stále zachoval stejnou náplň činnosti a stejně tak si udržel i své označení – závod Potraviny Brno, závod 06-01 Brno, Zubatého. Skladovaly a distribuovaly se zde především tabákové výrobky a kuřácké potřeby a teprve později, asi od 70. let, se skladovaný sortiment rozšířil o lihoviny a víno. Od roku 2003 sídlí v objektu Krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje.
![]() Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |