sklad dřeva | „Vaňkovka“ | Ing. Artur Eisler | |
(1904) | Staats-Eisenbahn-Gesellschaft (Holzplatz) | Erste Brünner Maschinenfabrik | --- |
(1919) | Arnold Schebanek a spol., obchod dřívím v Brně | První brněnská strojírna (Wannieckovy závody) v Brně | --- |
(1928) | Frant. Walouch, obchod dřevem v Brně | První brněnská strojírenská spol. v Brně | Ing. Artur Eisler, stavitel v Brně |
(1947) | Alois Jedlička, sklad a obchod dřívím ve velkém, obchod uhlím, koksem a palivovým dřívím | Spojené továrny na obráběcí stroje, n.p., závod Kuřim | Stavební podnikatelství Ing. A. Eisler, kom. spol. |
(1957) | Dřevona, n. p., Brno, sklad Brno-Zvonařka | Závody Jana Švermy „Vaňkovka“ Brno | Zásobovací zákl. 14-MS, sklad Brno, Úzká 7 |
(60. léta) | --- | Zbrojovka Brno, n.p. | --- |
Jako první v této vlečkové větvi se již v roce 1882 uvádí vlečka státní dráhy, využívaná pro sklad dřeva hraběte Mitrovského. Od roku 1899 se označovala jednoduše jako „Holzplatz“.
V roce 1890 přibyla vlečka do strojírny „Vaňkovka“. Spojovací kolej odbočovala na zhlaví dolního nádraží, odkud vycházela spojka na horní nádraží. Za přejezdem přes ulici Zvonařka vstupovala branou do areálu a vedla pod náspem spojky. Následně se odkláněla vlevo a pomocí točen se dělila do dalších kolejí.
V roce 1925 přibyla v severní části areálu vlečka stavební firmy Ing. Artura Eislera. Podle staniční kroniky byl provoz zahájen dne 24. 3. 1925.
Se stavbou Ústředního autobusového nádraží v 70. letech zmizela spojovací kolej z Dolního nádraží a přejezd. Výroba v areálu skončila v roce 1988, následně byl areál (se zbytkem vlečky) opuštěn a chátral. V roce 1992 byl areál prohlášen za kulturní památku. V roce 1994 byla založena nadace s cílem revitalizace areálu a vytvoření kulturního a společenského centra. Ani tato aktivita však nezabránila uzavření areálu (2000) a následné demolici většiny budov a stavbě obchodního centra Galerie Vaňkovka (2004–2005). V rámci stavby byla rekonstruována část fasády z ulice Zvonařka a dvě původní budovy (administrativní budova a strojírna) – to jediné dnes připomíná historii bývalé „Vaňkovky“.
Historie podniků:
Strojírna a slévárna Friedricha Wanniecka a Phillipa Jellinka (lidově „Vaňkovka“) byla založena roku 1865. Továrna se nejprve věnovala výrobě cukrovarnických strojů. Postupně se podnik rozrůstal a výroba rozšířovala o parní kotle, parní stroje, váhy, pumpy, filtrační a keramické přístroje, frézovací stroje a další. Mezi zákazníky závodu byly téměř všechny cukrovary monarchie. V roce 1901 došlo k fúzi s První brněnskou strojírnou. Období do 30. let bylo vrcholem v historii podniku, který se stal největším výrobcem parních turbín v monarchii. Od roku 1936 byl areál součástí Zbrojovky, od roku 1967 pak Zetoru. Z výrobního programu Zetoru sem byly přesunuty lodní motory a později motorové skříně traktorů.
Zmíněný dřevopodnik měl ve 20. století celou řadu majitelů (1919 - Schebanek, 1928 - Walouch, 1936 - Walouch a Tanzer, 1942 - Haschek a Jedlička, 1947 - Jedlička), v 50. letech spadal pod Středomoravské dřevařské závody, následně pod národní podnik Dřevona.
Stavební firma Ing. Eislera byla za války zabavena, po znárodnění se stala součástí národního podniku Průmstav Brno.
Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci (CC BY-SA 4.0).
Webarchivováno Národní knihovnou ČR. |